Trochu jiná Čína

Část 6 - Pahorek, který přiletěl

Čína China

[zpět]

  • Část 1 - Úvod
  • Část 2 - Pagoda na Voňavé hoře
  • Část 3 - Pyžamová promenáda
  • Část 4 - Na nudle k muslimům
  • Část 5 - Psaní vodou na chodník
  • Část 6 - Pahorek, který přiletěl
  • Část 7 - Rozhledna ve tvaru pagody
  • Část 8 - Na sochy se (už) neplive
  • Část 9 - Střílny pro šikmo stojící střelce
  • Část 10 - V Číně se jezdí převážně vpravo
  • Část 11 - Rukavice na elektrický pohon
  • Část 12 - Jako houby po dešti
  • Pahorek, který přiletěl

    Jak jsem uvedl již dříve, Číňané dávají mnohým místům velice poetické názvy. Jedním z nich je i kopec Feilaifeng, v překladu “Pahorek, který přiletěl”, nacházející se nedaleko jezera Xihu (Západní jezero) ve městě Hangzhou (Changčou). Podle legendy pojmenoval tento kopec kdysi dávno budhistický mnich Hui Li, původem z Indie, protože mu připomínal jeden z vrcholků hor v jeho domovině. A protože to není jenom tak, aby se pahorek sám od sebe přemístil na tisíce kilometrů z Indie do Číny, musí za tím být božská vůle samotného Buddhy a tak Hui Li založil roku 326 u úpatí tohoto pahorku, v krásné kopcovité krajině, buddhistický chrám Lingyin – ve volném překladu chrám Útulku duše.

    Čína China Čína China

    Samotný pahorek Feilaifeng je doslova poset stovkami buddhistických soch, vytesaných do skály údajně v desátém až čtrnáctém století, je na něm i řada jeskyň a slují, samozřejmě opět s vytesanými sochami. Mnohé ze skalních skulptur jsou docela zachovalé, nenahlodané zubem času a rozhodně bych jim nehádal několik set let stáří. Možná je to důsledek skvělé práce restaurátorů, nebo jsou některé ze soch podstatně mladší a nepochází ze středověku, jak se uvádí.

    Čína China Čína China

    Chrám Lingyin má za sebou dlouhou a bohatou historii. Ze skromných začátků se rozrostl na jeden z největších a nejdůležitějších buddhistických chrámů v Číně. V dobách největší prosperity, ve druhé polovině 10. století, žilo v chrámu ve zhruba 1300 místnostech na 3000 mnichů. Během své existence zažil nejenom rozkvět, nýbrž několikrát i úpadek a zánik, vždy však byl znovu vybudován a vždy znovu povstal jako bájný pták Fénix z popela. Přežil jak vyhnání mnichů a srovnání chrámu se zemí po zákazu cizích náboženství v r. 845, tak i rozboření a vypálení ve válce r. 1359, povstání Taipingů v 19. století, ničivý požár ve 20. století i turbulence během tzv. Kulturní revoluce ve druhé polovině šedesátých let minulého století. Říká se, že tehdy chrám zachránil před úplným zničením ministerský předseda a komunistický předák Zhou Enlai (Čou En-laj). Během své dlouholeté historie musel být chrám údajně celkem šestnáctkrát renovován či znovu vybudován. Na vině ovšem nebyly pouze války, požáry a boření, ale i fakt, že většina jeho staveb byla a je ze dřeva, které samozřejmě nepřežije věky.

    Čína China Čína China

    V současné době je chrám Lingyin rozlehlým komplexem s řadou nově zrekonstruovaných i nově postavených budov a odpovídá podobě, v jaké se nacházel na sklonku poslední dynastie Qing (Čching), tzn. na přelomu 19. a 20. století. Základ chrámu tvoří klasické uspořádání čínských paláců a chrámů s pěti budovami v severojižní ose (zde pouze přibližně). Zatímco první dvě budovy, či haly s rozlehlým prostranstvím mezi nimi, stojí ještě téměř na rovině, další tři již byly vystavěny v prudším svahu a stojí tak jakoby nad sebou a jsou propojeny schodišti.

    Čína China Čína China Čína China

    Rozsáhlá rekonstrukce chrámu byla zahájena v roce 1974 a pokračuje až do současnosti. Tato rekonstrukce musela stát, i při relativní láci čínské pracovní síly, obrovské finanční prostředky. V první fázi, v roce 1975 poskytl finance čínský stát, kdy státní rada ČLR schválila plán na renovaci chrámu jako místa, určeného pro pobyt významných zahraničních hostů. V dalším období již byla rekonstrukce financována z více zdrojů, jak z příjmů ze vstupného, tak i z prostředků buddhistické církve a darů příznivců z domova i ze zahraničí, přičemž dle mého názoru příjem ze vstupného může být jen zlomkem celkových nákladů.

    Čína China Čína China

    Nechci zde unavovat vyjmenováváním názvů a popisem jednotlivých hal a pavilónů, zmíním se pouze o jedné budově s názvem „Hala pěti set arhantů“ (někdy se používá tvar arahant). Nejsem odborníkem na buddhismus, musel jsem proto zapátrat na internetu kdo jsou to arhanté a dozvěděl jsem se, že velice zjednodušeně a možná i ne zcela přesně řečeno, arhanté jsou vyznavači buddhismu, kteří dosáhli nirvány přísnou disciplínou a asketickými praktikami. Znalci buddhismu nech mi prominou toto zjednodušení. Budova, nacházející se na levé, tzn. západní straně prvního nádvoří chrámu, skrývá ve svých útrobách 500 bronzových soch arhantů a bronzový třípatrový pavilon „Čtyř velkých hor“ se čtyřmi bronzovými sochami Bódhisattvy v samém jejím centru. Byla postavena zcela nedávno, ve druhé polovině devadesátých let minulého století. Proč se o této budově, nemající žádnou historickou hodnotu vůbec zmiňuji? Je zajímavá svým půdorysem, který pravděpodobně, stejně jako já, v reálu při návštěvě chrámu nepostřehnete, ale na plánku, či na letecké fotografii je tvar budovy naprosto zřetelný. Je postavena ve tvaru jednoho ze základních buddhistických symbolů, a to pravotočivé svastiky, tzn. hákového kříže.

    Čína China Čína China

    Slovo svastika (swastika) pochází ze sanskrtu a označuje lomený kříž. Svastika se vyskytovala a vyskytuje v mnoha kulturách po celém světě již od starověku, jednak jako ornament a ozdoba, jednak jako náboženský symbol, převážně chápaný jako symbol štěstí. V buddhismu má svastika celou řadu významů, představuje zde dharmu, rovnováhu a univerzální harmonii. Pravotočivá svastika také označuje sílu a inteligenci, levotočivá lásku a milosrdenství, neboli mužský a ženský princip. V západní kultuře byla svastika zprofanována v první polovině minulého století německými nacisty, její používání je většinou zakázáno a v mnoha zemích je i trestné. Naopak se svastikou se zcela běžně můžete setkat v zemích s buddhistickým náboženstvím, mj. i v Číně či Koreji.

    Čína China Čína China Čína China Čína Hangzhou China

    Chrám Lingyin patří k deseti nejvýznamnějším budhistickým chrámům v dnešní Číně a je celočínskou turistickou atrakcí. Já jsem sem zavítal v neděli, kdy tu bylo narváno téměř k prasknutí. Davy turistů se přesouvaly z místa na místo a musel jsem se jimi doslova prodírat. Také focení v takovém davu není nic příjemného, neustále vám někdo přechází těsně před objektivem a kazí tak záběr. Proto doporučuji návštěvu chrámu směrovat pokud možno na některý pracovní den, kdy tu snad není tolik návštěvníků. Spousta lidí, mezi nimi i mnoho mladých, se tu klaní se zapálenými vonnými tyčinkami, přinášejí obětní dary věcné i finanční, padají na kolena před četnými sochami a hluboce se předklání, až se dotýkají čely země. Po vzniku Čínské lidové republiky v roce 1949 byl buddhismus, stejně jako další náboženství, v Číně potlačován, ale nebyl zcela vykořeněn. Dnes se podle neoficiálních čísel hlásí k buddhismu asi 10 až 16 % obyvatel, i když asi zdaleka ne všichni buddhismus aktivně provozují. Zdá se, že zvláště pro mladé lidi se uctívání buddhistických bohů stalo určitou módou, přestože toho o buddhismu samém i o náboženských praktikách příliš nevědí.

    Čína China Čína China

    V těsném sousedství chrámu Lingyin, na jeho západní straně, se nachází další překrásně zrekonstruovaný klášter Yongfu. Skládá se z několika objektů, umístěných ve svahu kopce nad sebou. Mně osobně se tento klášter líbil víc, než mnohem větší chrám Lingyin. Asi k tomu přispělo i to, že zde bylo podstatně méně turistů a mohl jsem si tak užívat poklidnou atmosféru místa. Menší zájem návštěvníků o tento klášter je o to zajímavější, že se zde na rozdíl od kláštera Lingyin, či pahorku Feilaifeng, neplatí žádné vstupné.

    Čína Hangzhou China Čína Hangzhou China Čína China Čína China

    Na návštěvu areálu, který vedle pahorku Feilaifeng, chrámu Lingyin a kláštera Yongfu, zahrnuje i další zajímavá místa, jsem měl bohužel pouze necelé tři hodiny času, což bylo, jak se záhy ukázalo, velice málo. Navíc se v blízkém okolí nachází několik dalších buddhistických klášterů a světoznámé čajové plantáže, na kterých se pěstuje proslulý čaj Longjing (Lung-ťing), v překladu Dračí studna, nazvaný podle stejnojmenné vesnice, ležící asi dva kilometry jižně od chrámu. Velice mne mrzelo, že jsem návštěvu tamních čajových plantáží musel oželet, ale nedalo se nic dělat. Druhý den krátce po poledni jsem z Hangzhou odjížděl, a časově bych ji nestihl. Při eventuálním plánování pobytu v Hangzhou si proto na návštěvu oblasti západně od jezera Xihu rezervujte minimálně jeden celý den.

    Čína China Čína China Čína China

    Zájemcům o podrobnější informace doporučuji navštívit webové stránky chrámu, které jsou kromě čínštiny i v řadě jiných jazyků, mj. v angličtině na en.lindgyinsi.org. V menu webové stránky jsou uvedeny i další jazyky, funkční jsou ale v době, kdy píšu tyhle řádky, pouze japonská a korejská verze, kdežto stránky v němčině a ve francouzštině nefungují.

    [zpět]    [ << ]   [ < ] 1 2 3 4 5   6   7 8 9 10   [ > ]  [ >> ]