Trochu jiná Čína

Část 2 - Pagoda na Voňavé hoře

Čína pagoda China

[zpět]

  • Část 1 - Úvod
  • Část 2 - Pagoda na Voňavé hoře
  • Část 3 - Pyžamová promenáda
  • Část 4 - Na nudle k muslimům
  • Část 5 - Psaní vodou na chodník
  • Část 6 - Pahorek, který přiletěl
  • Část 7 - Rozhledna ve tvaru pagody
  • Část 8 - Na sochy se (už) neplive
  • Část 9 - Střílny pro šikmo stojící střelce
  • Část 10 - V Číně se jezdí převážně vpravo
  • Část 11 - Rukavice na elektrický pohon
  • Část 12 - Jako houby po dešti
  • Pagoda na Voňavé hoře

    V hotelu ve městě Zhangjiagang se mi dostala do ruky brožurka propagující místo s názvem Xiangshan, ležící asi patnáct kilometrů západně od města. Xiangshan by se dalo volně přeložit jako Voňavá hora, či Sladce vonící hora. O Číňanech je známo, že milují poezii, a místní i osobní jména o tom svědčí. Názvy jako např. pavilon Věčného jara, síň Jitřní svěžesti, apod. tam nejsou ničím neobvyklým.

    Čína China Zhangjiagang Xiangshan

    Xiangshan patří do kategorie, nazývané Číňany anglickým termínem Scenic spots, kterým označují turisticky zajímavá místa a pamětihodnosti. Většinou se přitom jedná o místa, kde se kdysi nacházela významná stavební památka, nebo místo s charakteristickým krajinným prvkem, například kopec se zajímavou vyhlídkou, doplněný pavilónem nebo altánkem v tradičním čínském stylu. U historických památek se pak většinou jedná o jejich více či méně zdařilé rekonstrukce nebo repliky, vybudované v době zcela nedávné za účelem přilákání davů turistů. Mnohdy tyto stavby jsou tak nového data, že ještě nejsou zachyceny na satelitních snímcích mapových serverů.

    Čína China Zhangjiagang Xiangshan

    Xiangshan rozhodně není žádnou horou, jak by se mohlo zdát podle názvu. Je to kopec s nadmořskou výškou pouhopouhých 136 m, vypadá však dosti vysoký, protože okolí leží prakticky na úrovni moře a je široko daleko jediným kopcem na pravém břehu řeky Yangtze (Jang-c‘). Podle dávné legendy kopec získal své jméno podle voňavých květin, rostoucích na jeho svazích. Místní vládce sem posílal mladé dívky, aby tyto voňavé květy pro něj sbíraly. Nevšední scenérie také v minulosti přitahovala mnohé básníky, literáty a malíře, aby zachytili její krásu.

    Čína China Zhangjiagang Xiangshan Čína China Zhangjiagang Xiangshan

    Na Voňavou horu jsem se vypravil jednu slunečnou, listopadovou neděli. Cesta taxíkem až na místo trvala slabou čtvrthodinku a stála mne 45 juanů. Bohužel už bylo mimo sezónu a tak byly památky, znovu vybudované v roce 2005, uzavřeny. Mohl jsem je tedy obdivovat pouze z vnějšku. Jak dalece novodobá podoba staveb odpovídá té historické, a zda vůbec, nemohu posoudit. Musím však uznat, že celý parkový areál je vybudován s vkusem a vévodí mu z daleka viditelná, 65 metrů vysoká pagoda na vrcholku kopce.

    Čína China Zhangjiagang Xiangshan

    Hned u vstupu do parku vítá návštěvníky ozdobná brána, zvaná pailou nebo paifang. V parku nechybí ani nezbytná jezírka se dvěma druhy můstků. Jeden typ je vysoce klenutý, s půlkruhovou klenbou nad vodou, která při bočním pohledu vytváří s pomocí odrazu ve vodní hladině dojem kruhového otvoru, tzv. měsíční brány, motivu hojně využívaného v klasické čínské zahradní architektuře. Druhý typ můstku není klenutý, cesta po něm však není přímá, nýbrž klikatá, což má zabránit průchodu zlých duchů, protože ti se mohou pohybovat pouze přímo. Součástí areálu je také chrám Voňavé hory s údajně delší než tisíciletou historií a po celém parku je rozeseto větší množství dřevěných altánků se zajímavými výhledy na okolní krajinu.

    Čína China Zhangjiagang Xiangshan Čína China Zhangjiagang Xiangshan

    Já měl bohužel trochu smůlu. Přestože byl slunečný den, výhledy z vrcholu kopce omezoval všudypřítomný opar. Nemohl jsem proto obdivovat široký tok řeky Yangtze (Jang-c‘), tekoucí necelé dva kilometry na sever od kopce. Bylo ale celkem teplo a tak jsem zde strávil příjemné tři hodiny.

    Čína China Zhangjiagang Xiangshan

    Problém nastal v okamžiku, kdy jsem se chtěl vrátit zpět do města. Na náměstíčku před parkem nebylo žádné taxi v dohledu a tak jsem se vydal pěšky směrem, kde jsem tušil centrum zdejšího sídla, které, jak jsem zjistil později, se jmenuje Nansha. Marné však bylo moje snažení. Přestože jsem ušel asi 2 km, nezahlédl jsem žádné taxi, ačkoliv jinde v čínských městech jich projíždí velké množství. Sice odsud jezdil do Zhangjiagangu městský autobus, bohužel jsem neznal jeho číslo, ani místo zastávky. Vydal jsem se tedy k výpadovce, kterou jsme z města přijeli, s nadějí, že tu najdu nějaký způsob, jak se dopravit zpět. Jak jsem tu chvilku postával na krajnici a rozhlížel se kolem, vystoupil z auta, zaparkovaného opodál, Číňan středního věku a oslovil mne. Došlo mi, že mi nabízí odvoz. Byl to černý taxikář. Chvilku jsme se dohadovali na ceně. Chtěl za odvoz šedesát juanů, já jsem zkusil nabídnout čtyřicet, to rozhodně odmítl a tak jsme se nakonec dohodli na padesáti. Usedl jsem na „horké sedadlo“ vedle řidiče do malinkatého mikrobusu čínské výroby. Jak jsem okamžitě poznal, řidič nebyl příliš zkušený, již pouhý rozjezd mu činil potíže. Protože ale výpadovka byla nová, částečně ještě rozestavěná, dálničního typu, doufal jsem, že těch 15 km přímé jízdy bez zatáček nějak zvládne. U Zhangjiagangu ale minul sjezd z dálnice a začali jsme se městu opět vzdalovat. Snažil jsem se řidiči vysvětlit, že musíme zpět, že jsme už příliš daleko. Zastavil u krajnice, chvíli se rozhlížel a potom se začal obracet do protisměru, právě v okamžiku, kdy nás předjížděl jiný automobil. Srážce jsme se vyhnuli o pouhé milimetry. Nyní jsem ho už navigoval sám směrem do centra a raději jsem vystoupil několik set metrů od hotelu, abychom se vyhnuli několika rušným křižovatkám. Vystoupil jsem s úlevou, že jsem cestu přežil ve zdraví a zaplatil jsem mu jako výraz vděčnosti o deset juanů více, než jsme se dohodli.

    Čína China Zhangjiagang Xiangshan

    [zpět]    [ << ]   [ < ] 1   2   3 4 5 6 7 8 9 10   [ > ]  [ >> ]