Trochu jiná Čína

Část 12 - Jako houby po dešti

Čína Šanghaj Shanghai China

[zpět]

  • Část 1 - Úvod
  • Část 2 - Pagoda na Voňavé hoře
  • Část 3 - Pyžamová promenáda
  • Část 4 - Na nudle k muslimům
  • Část 5 - Psaní vodou na chodník
  • Část 6 - Pahorek, který přiletěl
  • Část 7 - Rozhledna ve tvaru pagody
  • Část 8 - Na sochy se (už) neplive
  • Část 9 - Střílny pro šikmo stojící střelce
  • Část 10 - V Číně se jezdí převážně vpravo
  • Část 11 - Rukavice na elektrický pohon
  • Část 12 - Jako houby po dešti
  • Jako houby po dešti

    Jako houby po dešti vyrůstají v Číně mrakodrapy. Dnes tam těžko najdete větší město, z jehož siluety by nevyčnívalo alespoň pár výškových budov. Podle serveru SkyscraperPage.com je v první desítce nejvyšších budov světa pět mrakodrapů čínských, a mezi prvními dvaceti pěti nejvyššími budovami se jich dvanáct nachází v Číně. Číňané jsou stavbou mrakodrapů doslova posedlí. Nevím, proč je stavba velmi vysokých budov tak láká, protože je spojena s celou řadou problémů. Vždyť i takové banality, jakými jsou rozvody vody a sanitární potrubí, představují u výškových budov skutečné technické oříšky. A to už nemluvím o problémech se zajištěním bezpečnosti, jak při jejich výstavbě, tak i během provozu. Možná tu hraje svou roli jakési velikášství, snaha být lepší než zbytek světa a ukázat celému světu, co všechno dovedou a co si mohou dovolit.

    Čína Šanghaj Pudong Shanghai China

    Šanghaj je výkladní skříní Číny. Megapole v nejbohatší jihovýchodní oblasti se pyšní také nejvyšším počtem výškových budov v celé zemi. Výše uvedený server jich k dnešnímu dni eviduje na 1248. Přitom přírodní podmínky zde výstavbě mrakodrapů příliš nepřejí, protože chybí pevné skalnaté podloží. Zejména v nové čtvrti Pudong, na pravém břehu řeky Huangpu (Chuang-pchu), je podloží pro výškové stavby naprosto nevhodné, tvořené náplavami řek Yangtze (Jang-c’) a Huangpu. Ještě v 70. letech minulého století zde kromě několika skladišť na říčním břehu byla pouze obdělávaná půda se zemědělskými a rybářskými vesnicemi. V roce 1993 rozhodla Čínská vláda o zřízení zvláštní ekonomické zóny a vybudování finančního a obchodního centra v této oblasti, včetně bankovního sektoru a akciové burzy. S pomocí obrovských finančních prostředků začala tyto plány okamžitě realizovat a tak již v prvních letech nového tisíciletí stála na břehu řeky Huangpu oproti historickému nábřeží Bund nová, moderní městská část, jejíž budování pokračuje až do současnosti.

    Čína Šanghaj Pudong Shanghai China

    Když jsem byl v roce 2007 prvně v Šanghaji, byla nejvyšší budovou ve městě věž Jin Mao (Ťin-Mao), ve volném překladu budova Zlatého blahobytu, dokončená v roce 1999. Tvar věže se inspiroval tvarem pagody a vrchní část symbolem štěstí, kterým je lotosový květ. Svou výškou 421 m a 88 poschodími patří i dnes k nejvyšším budovám na světě. Pro zpevnění podkladu byly do hloubky 83,5 m zaraženy ocelové piloty, zakončené silnou betonovou základovou deskou, na které celý mrakodrap spočívá. Ve spodní části budovy se nachází kanceláře a na poschodích 53-87 hotel Grand Hyatt. Zvláštností tohoto hotelu je válcové atrium v jeho středu, vysoké 115 m, procházející všemi patry hotelu. Z prosklené vyhlídkové plošiny na 88 podlaží je zajímavý výhled vně budovy na Šanghaj a přes šikmou prosklenou stěnu i dovnitř budovy, do hotelového atria. Je odsud vidět i spirálovou galérii, propojující všechna patra hotelu, která tvoří vnější stěny atria.

    Čína Šanghaj Pudong Shanghai China

    V roce 2007 již stála těsně vedle budovy Jin Mao rozestavěná budova Šanghajského světového finančního centra (Shanghai World Financial Center, krátce SWFC). Stavba této budovy začala v roce 1997, avšak koncem 90. let minulého století musela být v důsledku Asijské finanční krize pozastavena. Výstavba byla obnovena v roce 2003 a dokončena v červenci 2008, kdy se SWFC stalo s výškou 494 m a 101 poschodími nejvyšší stavbou v Číně a druhou nejvyšší budovou světa. Dokonce se uvádělo, že je budovou s nejvyšší střechou světa, protože tehdejší oficiální světová jednička, mrakodrap Thaipei (Tchaj-pej) v tchajwanském hlavním městě, má sice včetně antény výšku 508 m, ale jeho střecha je ve výšce "pouhých" 448 metrů. Jenže co platilo včera neplatí dnes a co platí dnes už zítra platit nebude, neboť mrakodrapy rostou jako houby po dešti na celém světě a v Číně zvlášť, a tak SWFC svou přední pozici brzy ztratil. A bude se posouvat v pořadí nejvyšších budov stále dozadu, protože již dnes jsou rozestavěny další, ještě vyšší budovy, a to už nemluvím o těch, co se teprve rýsuje na prknech, či spíše v počítačích architektů a projektantů.

    Čína Šanghaj Pudong Shanghai China Čína Šanghaj Pudong Shanghai China Čína Šanghaj Pudong Shanghai China Čína Šanghaj Pudong Shanghai China

    Ale zpátky k budově SWFC. Podobně jako Jin Mao má široké využití. Kromě kanceláří se zde nachází i hotel, nákupní střediska, restaurace, konferenční místnosti či několik vyhlídkových plošin. Předposlední podlaží umístěné nad lichoběžníkovým otvorem na samém vrcholu stavby slouží jako jedna z nich. Původně navržený kruhový otvor, vyprojektovaný z důvodu zmírnění tlaku větru, který měl připomínat "měsíční brány" čínských zahrad, byl po stížnostech, že se podobá slunci na japonské vlajce, změněn na současný tvar. Mně osobně tento mrakodrap svým tvarem připomíná obrovskou jehlu, zářící do noci modrým světlem, s vrcholem často ukrytým v mracích.

    Čína Šanghaj Pudong Shanghai China Čína Šanghaj Pudong Shanghai China Čína Šanghaj Pudong Shanghai China

    Z vyhlídkových plošin SWFC je nádherný výhled na Šanghaj, pokud tomu zrovna nebrání mlha, opar, či smog (to se ovšem stává velmi často). K výtahům na vyhlídkové plošiny je vybudován samostatný vchod. Očekával jsem zde nápor turistů a čekání ve frontě. Byl jsem však příjemně překvapen, protože zvědavých turistů tu bylo pomálu a tak jsem se do výtahu dostal prakticky bez čekání. Možná, že návštěvnost je ovlivněna cenou vstupenky, která v r. 2009 činila 150 juanů, neboli přibližně 400 korun, což je pro prostého Číňana dosti velká částka. Při rozjezdu výtahu je cítit jeho mocnou akceleraci. Kabina výtahu je prostorná, osvětlená tlumeným světlem, pojme odhadem nejméně 30, možná i více pasažérů. Jízda je příjemná, plynulá a bez otřesů, pouze v uších pociťuji změnu tlaku. Po několika desítkách sekund začíná výtah brzdit a dveře se otevírají na 94 patře. Celá jízda údajně trvala 66 vteřin. Přestupujeme do menšího výtahu, který nás vyváží do 97 patra, kde je první vyhlídková galerie ve výšce 439 m. Tato plošina se nachází těsně pod "uchem jehly". Na obou koncích vyhlídky jsou eskalátory na druhou vyhlídkovou plošinu na úrovni 100. patra ve výšce 474 m, která se pro změnu nachází bezprostředně nad "uchem jehly".

    Čína Šanghaj Pudong Shanghai China Čína Šanghaj Pudong Shanghai China

    Jednou z atrakcí jsou zde tlustá skla v podlaze, na která si můžete stoupnout a vidět pod sebou téměř pětisetmetrovou propast. Po pravdě ale musím přiznat, že skla v podlaze jsou poměrně malá a pocit z této atrakce se, alespoň u mne, nedá srovnat s pocitem stání na skleněné podlaze vyhlídkové plošiny nad propastí u vrcholové stanice lanovky v rakouském Dachsteinu. Klimatizace pracuje spolehlivě a je tu příjemně, přestože venku teplota značně přesahuje 30°C. Krásný letní den se chýlí ke konci, slunce nad Šanghají zapadá a rychle se stmívá. Zůstávám na vyhlídce až do úplné tmy. Mrzí mne jen, že jsem si v hotelu zapomněl polarizační filtr a marně hledám způsob, jak se při focení šanghajského panoramatu vyhnout nepříjemným odleskům na skle.

    Čína Šanghaj Pudong Shanghai China Čína Šanghaj Pudong Shanghai China

    Už v době mé návštěvy v roce 2009 zakrývala ohrada v těsném sousedství SWFC staveniště, na kterém vyrůstaly základy další ještě vyšší budovy - Šanghajské věže (Shanghai Tower), která po svém dokončení v roce 2015 dosáhla výšky 632 m a byla, i je v současnosti, nejvyšší budovou v Číně a třetí nejvyšší stavbou na světě, přičemž odečteme-li televizní věž v v japonském Tokiu, která je sice o dva metry vyšší, ale je to přeci jen „pouze“ televizní věž, potom je Šanghajská věž i dnes druhou nejvyšší budovou na světě. 128 pater vysoký mrakodrap spočívá na masivních základech, tvořených 980 ocelovými piloty, zapuštěnými 86 metrů hluboko a 6 metrů silnou železobetonovou základovou deskou.

    Čína Šanghaj Pudong Shanghai China

    Budova má opět podobné využití jako Jin Mao a SWFC, tzn. obchody, kanceláře, hotel na podlažích 84 – 110 a vyhlídky na 121 až 123 podlaží, jeho uspořádání je ale trochu odlišné. Z vnějšku vypadá jako úzká, protáhlá, nahoru se zužující šroubovice s prosklenou fasádou. Šroubovice se stáčí o 120 stupňů a tento tvar, vyzkoušený ve větrném tunelu, podstatně zmírňuje tlak větru. Celý mrakodrap je koncipován jako tzv. „vertikální město“, kdy železobetonové jádro mrakodrapu je obloženo vnitřní pláštěm, a toto vše je obklopeno další vnější fasádou. Vzniklý prostor mezi vnitřním a vnějším pláštěm je rozdělen do devíti vertikálních sekcí, využívaných jako vyhlídková zahradní atria kombinovaná s obchody, restauracemi a kavárnami. Kromě toho prostor mezi dvěma plášti přispívá k tepelné pohodě jádra mrakodrapu, kdy v letních vedrech snižuje nároky na klimatizaci a naopak v zimních měsících zmenšuje náklady na vytápění.

    Čína Šanghaj Pudong Shanghai China

    V Šanghaji nejsou pouze tyto tři vysoké mrakodrapy, dělající čest svému jménu s vrcholky doslova rozdírajícími mraky. Mrakodrapů je plný Pudong i centrum města na levém břehu řeku Huangpu, mrakodrapy nalezneme také v obytných čtvrtích, kde člověk někdy projíždí řadu kilometrů doslova lesem vysokých obytných činžáků. Přiznám se, že mi to občas připadalo až obludné a měl jsem z toho stísněný pocit. Takové mamutí budovy rozhodně nepatří k místům, kde bych chtěl žít.

    Pokračování (už brzy)

    [zpět]    [ << ][ < ] 3 4 5 6 7 8 9 10 11   12   [ > ]  [ >> ]