Trochu jiná Čína

Část 1 - Úvod

Čína China

[zpět]

  • Část 1 - Úvod
  • Část 2 - Pagoda na Voňavé hoře
  • Část 3 - Pyžamová promenáda
  • Část 4 - Na nudle k muslimům
  • Část 5 - Psaní vodou na chodník
  • Část 6 - Pahorek, který přiletěl
  • Část 7 - Rozhledna ve tvaru pagody
  • Část 8 - Na sochy se (už) neplive
  • Část 9 - Střílny pro šikmo stojící střelce
  • Část 10 - V Číně se jezdí převážně vpravo
  • Část 11 - Rukavice na elektrický pohon
  • Část 12 - Jako houby po dešti
  • Úvod

    Čínská lidová republika, zkráceně Čína, je nejlidnatější zemí světa a svou rozlohou patří i k zemím největším. Pyšní se nepřetržitou, několik tisíciletí dlouhou historií, bohatou a svéráznou kulturní tradicí. Pro nás, středoevropany, je Čína zemí vzdálenou nejenom geograficky. Obrovská vzdálenost odděluje také naše mentality a způsob myšlení. To, co je pro nás přirozené a normální, může Číňanům připadat naprosto nepřijatelné a naopak.

    Na Čínu se mnohdy díváme s despektem. Považujeme ji za zaostalou zemi s totalitním systémem vlády. Je tomu skutečně tak, nebo je to jen důsledkem nedostatečných, či jednostranných informací? Ale nejenom mi se na Číňany díváme tak trochu jako na méněcenné. Na oplátku to samé mínění mají mnozí Číňané o nás, o lidech (pro ně) ze západu. Považují nás za nekulturní barbary, kteří se neumí chovat. A ruku na srdce: nemají v tomto ohledu občas pravdu?

    Čína je sice stále ještě řazena mezi rozvojové země, to nás ale nesmí mýlit. V mnohých technických a technologických oborech patří ke světové špičce. Vždyť kolik států se může chlubit tím, že je schopno vyslat člověka do kosmu? To určitě nejde bez rozvinuté průmyslové základny, bez špičkových technologií a v neposlední řadě i dostatečné ekonomické síly. A to vše dnes Čína má. A tak v Číně vyvinuli a také vyrábí vlastní nadzvukové stíhačky, vyvíjí vlastní dopravní letadla, vyrábí moderní rychlovlaky, autobusy, automobily, atd. Zejména průmyslové oblasti na jihu a jihovýchodě Číny a tzv. zvláštní ekonomické zóny dnes snesou srovnání i s rozvinutými průmyslovými státy a jsou v nich mimo jiné vyráběny i produkty mnohých světově proslulých značek. Je to přímo učebnicový příklad celosvětové globalizace průmyslové produkce.

    Statistiky uvádí, že v r. 2011 se Čína dostala již na druhé místo za Spojené státy podle výše vytvořeného hrubého domácího produktu. Pokud ale podělíme tato čísla počtem obyvatel, potom už výsledky pro Čínu tak slavné nejsou. V této kategorii se Čína nachází až v deváté desítce zemí s výsledným číslem dokonce pod celosvětovým průměrem. Zahraniční obchod Čínské lidové republiky vykazuje každoročně velký přebytek. Jinými slovy Čína vyváží mnohem více než dováží a tak není divu, že je dnes největším světovým věřitelem a že má obrovské devizové rezervy jak v amerických dolarech, tak i v eurech, a tyto rezervy neustále narůstají. Číně to přináší nemalé problémy. I sebemenší pokles kurzu (či lépe řečeno pokles koupěschopnosti) dolaru nebo eura znamená pro Čínu obrovské ekonomické ztráty.

    Čína se od pradávna uzavírala před okolním světem, čehož nejznámějším symbolem a svědkem je známá Velká, či správněji Dlouhá zeď. Dokonce ještě i ve druhé polovině dvacátého století nebylo jednoduché se do Číny dostat. Situace se změnila až zhruba počátkem osmdesátých let, kdy se začala postupně okolnímu světu otevírat. Dnes již není cesta do Číny žádným problémem. Mnoho leteckých společností zajišťuje pravidelnou leteckou dopravu do řady velkých čínských měst. Přibližně během půl dne vás tak letadlo přenese z Evropy do Země středu, což je doslovný překlad čínského názvu jejich země.

    Čína Šanghaj Bund Perla Orientu China Shanghai Pearl of Orient

    Naše oficiální vztahy s Čínou se po druhé světové válce pohybují jako na houpačce. Kdybych parafrázoval Karla Poláčka z jeho knihy Bylo nás pět, závisí to na tom, zda spolu kluci, kteří nám právě vládnou, zrovna mluví, nebo ne. A ve shodě s oficiální politikou se i zprávy o Číně v našich médiích pohybují od nekriticky oslavných, ideologicky zabarvených chvalozpěvů, k přehnaně kritickým, až tendenčním pamfletům. V takovýchto zprávách se potom velice těžko hledá zrnko objektivní pravdy a pokud se spolehneme pouze na ně, naše představy o této vzdálené zemi budou jistojistě více či méně zkreslené.

    Hned při mém prvním pobytu v Číně v r. 2007 jsem zjistil, že čínská realita je trochu jiná, než její mediální obraz, vytvářený našimi sdělovacími prostředky. Je to země, jejíž hospodářství se prudce rozvíjí, země plná protikladů i překotných změn. Nechci tvrdit, že v Číně je všechno dobré, to rozhodně ne. V Číně je spousta věcí, které jsou podle našich měřítek nenormální. Ať už to jsou u nás často zmiňovaná lidská práva, poničené životní prostředí, kvalita výrobků a podobně. Na druhou stranu bychom zde nalezli i světlejší stránky, kde bychom se mohli naopak my od Číňanů lecčemu přiučit.

    Od roku 2007 jsem byl v Číně ještě několikrát a můj nejdelší pobyt v této zemi trval pět měsíců. Dal jsem si tu práci a spočítal, kolik dnů celkem jsem v Číně strávil a došel jsem k číslu 355. Bez deseti dnů tedy jeden celý rok. Mohl jsem se tak s touto zemí, či spíše jen s jejím malinkým kousíčkem, blíže seznámit. Jeden rok je relativně dlouhá doba. Na hlubší poznání života v Číně to však příliš dlouhá doba není. Kulturní a historické zázemí Číňanů je natolik odlišné, že pro pochopení jejich jednání a postojů je podle mne i mnohem delší doba příliš krátká, navíc obrovskou překážkou je jazyková bariéra. Pokud chceme Čínu pochopit, musíme se v prvé řadě zbavit všech předsudků a klišé, které o této zemi máme. A přiznám se, že někdy je to obtížné.

    Poznámka: při přepisu čínských místních názvů i osobních jmen budu používat mezinárodní formu, tzv. pinyin (pchin-jin), používaný dnes jako standard téměř v celém světě, v závorce budu uvádět českou verzi (pokud ji budu znát).

    [zpět]    [ << ]   [ < ]   1   2 3 4 5 6 7 8 9 10   [ > ]  [ >> ]