Bobři v Plzni

  • [zpět]
  • Část 1 - Po bobřích stopách
  • Část 2 - Na číhané
  • Část 3 - U bobří nory
  • Část 4 - Bobří rodina
  • Část 5 - V údolí "Bobří řeky"
  • Část 6 - Setkání s vydrou
  • Část 7 - Klid před bouří
  • Část 8 - Lidský faktor
  • Část 9 - Bez happy endu
  • Část 1 - Po bobřích stopách

    „Z Vltavy právě před Národním divadlem koukala z vody veliká černá hlava a postupovala pomalu proti proudu.“

    Tak na tuhle větu z knihy Karla Čapka „Válka s mloky“ jsem si vzpomněl, když jsem v zimním večeru stál na břehu řeky, a kousek kolem mne, nedaleko od břehu, si to za tichého šplouchání rozrážené vody zvolna šinula proti proudu temná hlava bobra. Nebylo to však v Praze, na břehu Vltavy, ale pouhých pár set metrů od prvních domů jedné z okrajových částí města Plzně.

    Vraťme se ale o několik měsíců zpátky. Začátkem listopadu 2012 jsem se po několika letech vydal na procházku po břehu jedné z řek, protékajících plzeňskou kotlinou, a k mému překvapení jsem zde nalezl čerstvě ohryzané kmeny vzrostlých osik. Všude okolo se válely velké, silné třísky. To snad není možné, v životě jsem něco podobného neviděl, to přeci vypadá jako dílo bobra. Ale bobr byl u nás vyhuben před několika stoletími. Dnes se sice do naší přírody pozvolna navrací, co by ale dělal tady, s městem na dohled, uprostřed polí, v intenzivně obdělávané zemědělské krajině? Nechce se mi věřit, že by to byl nejapný žertík nějakého šprýmaře, protože by to byl žert velice pracný. Po návratu domů procházím na internetu informace o výskytu bobra v naší republice, ale o tom, že by se bobr objevil na Plzeňsku nikde žádná zmínka.

    bobr evropský (Castor Fiber)

    Asi po týdnu jsem se vydal do stejného místa znovu. Jeden z nahryzaných stromů již ležel pokácen v přilehlém poli. Měl už částečně ohlodanou kůru z kmene a některé větve byly čistě odkrojeny. Teď jsem již nebyl na pochybách, je to dílo jednoho z největších hlodavců, bobra evropského. Je to zajímavé. Některá zvířata se z naší přírody nenávratně vytrácejí. Jiné druhy se naopak v naší přírodě nově objevují a bobr je jedním z nich.

    bobr evropský (Castor Fiber)

    Vydal jsem se proto podél řeky ve snaze najít další stopy, prozrazující bobří přítomnost. Protože jsem již věděl, co mám hledat, našel jsem na březích dost ohryzů od bobřích zubů. Některé z nich byly zcela čerstvé, některé již starší, zašedlé. Neklamná známka toho, že bobr se tu již musí vyskytovat přinejmenším několik měsíců. Řeka je zde poměrně hluboká, vzdutá jezy, a tak tu bobr není nucen budovat přehrady z větví a bobří hrady, jako na tocích s mělkou vodou. Zde si vystačí s norou, vyhrabanou někde ve břehu, která má vchod pod vodní hladinou. Najít jeho noru se mi ale nepodařilo. Stromy bobr kácí proto, aby se dostal na mladé větve v koruně stromu, jejichž kůra a zejména lýko mu slouží za potravu. Bohužel je však velký nepořádník, a tak se dost často stává, že bobr svou práci načne, ale nedokončí a na břehu řeky pak stojí řada stromů, poškozených ohryzem a odsouzených k zániku.

    bobr evropský (Castor Fiber) bobr evropský (Castor Fiber) bobr evropský (Castor Fiber) bobr evropský (Castor Fiber) bobr evropský (Castor Fiber) bobr evropský (Castor Fiber)

    Při pochůzce podél břehů nacházím další „přivandrovalce“ do naší přírody. Na holých větvích vysokého stromu hlídkují kormoráni velcí, kteří zde přezimují. Když se k nim přiblížím, vzlétají do vzduchu, opíší půlkruh a opět usedají v bezpečné vzdálenosti na jiné pozorovatelně. Občas také vyplaším divoké kachny, které tu žijí celoročně. V jednom místě zahlédnu pohyb na hladině řeky, vidím vlny, vyvolané pohybem nějakého zvířete. Zastavím se a několik minut pozoruji řeku. A pak objevím zdroj vlnění. Tentokrát to nejsou kachny, ale v řece plave nějaké zvíře. Na dálku nerozeznám, co to je. Teprve s pomocí teleobjektivu fotoaparátu rozeznávám, že se jedná o nutrii říční. Kryji se za kmenem vzrostlého stromu. Nutrie plave podél protějšího břehu a téměř přesně oproti místu, kde stojím, zamíří ke břehu, vylézá kousek na břeh a mizí ve vchodu do nory. Pozorování nutrií věnuji téměř dvě hodiny času. Žije tu šestičlenná rodinka. Po skupinkách vylézají na břeh a nedaleko nory se pasou na přilehlém poli. Po řece plave párek kachen. Kačer mne asi zahlédl, protože se s křikem zvedají z vodní hladiny a letí pryč. Jejich křik varoval skupinu tří nutrií na poli. Všechny tři se kvapně vracejí do bezpečí nory. Další dvě nutrie, které byly asi o padesát metrů dále, však nerušeně pokračují v pastvě.

    kormorán velký (Phalacrocorax carbo) ondatra říční (Myocastor coypus)

    Ale zpátky k bobrovi. Bobr je noční zvíře, dny tráví v noře a je aktivní až po soumraku. Samozřejmě, že jsem si přál bobra uvidět. Již první večerní návštěva řeky byla úspěšná. Hned při příchodu k řece jsem si všiml jakéhosi tmavého stínu na zbytcích sněhu na protějším břehu řeky. Zastavil jsem se a zůstal bez hnutí. Po krátké chvilce se stín dal nehlučně do pohybu a zamířil po prudkém svahu dolů k řece. Ozvalo se hlasité žblunknutí a to bylo vše. Popošel jsem dalších asi dvacet metrů až na břeh řeky a zde čekal na další dějství. Dlouhé desítky minut se nic nedělo a pak se kousek po proudu ozvalo tiché šplouchání a těsně podél břehu, asi tři metry ode mne, proplul proti proudu bobr, jak už jsem se zmínil v úvodu tohoto povídání. I ve tmě jasně vidím velkou hlavu a část hřbetu, protože na hladině se zrcadlí světlejší obloha a na té je tmavá silueta bobra docela dobře vidět. Na rozdíl od nutrií, u kterých při plavbě vykukuje z vody celý hřbet až po ocas, plave bobr více ponořen a není vidět v celé své velikosti.

    bobr evropský (Castor Fiber)

    [zpět]   1   2 3 4 5 6 7 8 9    [ > ]