[zpět]

21.1.2021. Krvelačná šelma

Bylo to počátkem září, chvilku před východem slunce. Pomalu se rozednívalo a po strništi přede mnou pobíhal s nosem u země mladý lišák. Pátral po hraboších a musím přiznat, že docela úspěšně. Za zhruba sedm minut, po které jsem měl možnost ho pozorovat, ulovil celkem tři. A to v oblasti, kde hraboši nebyli nijak přemnoženi. O týden později na stejném místě. Zřejmě týž lišák teď za tři minuty ulovil „pouhého“ jednoho hraboše. Zhruba ve stejném období vrcholil mediální tlak na povolení plošného používání Stutoxu II, údajně prakticky neškodného jedu na hubení hrabošů – viz. např. článek na serveru "Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského". Tak nevím, kdyby byl Stutox opravdu tak neškodný, asi by neuškodil ani těm hrabošům. Proto si myslím, že lišky snižují stavy hrabošů podstatně ekologičtěji než jakýkoliv chemický prostředek.

Liška obecná Vulpes vulpes Liška obecná Vulpes vulpes Liška obecná Vulpes vulpes

Liška obecná (Vulpes vulpes) je středně velká psovitá šelma. Pro mnohé myslivce jsou lišky úhlavními nepřáteli, krvelačnými šelmami, decimujícími stavy lovné zvěře, zejména koroptví, bažantů, zajíců, ale i tetřevů a tetřívků (ti samozřejmě lovnou zvěří nejsou)! Že tomu tak ve skutečnosti není, že úbytek této zvěře je způsoben především ztrátou vhodného životního prostředí, je dnes již všeobecně známo a chápáno i širokou mysliveckou veřejností, přesto stále přetrvává přesvědčení, že liška je škůdce, kterého je nutno lovit při každé příležitosti. Kdyby lišky byly odkázány pouze na lov koroptví, zajíců, apod., asi by velice brzy pošly hlady. Nejpodstatnější složku liščího jídelníčku tak tvoří drobní hlodavci a jiní menší obratlovci, nepohrdne však ani měkkýši či hmyzem a důležitou součást její stravy představují také lesní plody a rostlinná potrava. A jednou „myškou“ se samozřejmě nenasytí, k tomu jich musí denně spořádat více.

Liška obecná Vulpes vulpes Liška obecná Vulpes vulpes

Při této příležitosti jsem si vzpomněl na čísla z mysliveckých statistik, ze kterých jsem čerpal při psaní článku "Osmdesát tisíc". Protože od té doby uplynulo již několik let, zapátral jsem na internetu po novějších údajích, k žádné větší změně ale nedošlo. Podle mysliveckých statistik je u nás i nadále každoročně uloveno něco mezi 70 000 až 80 000 lišek. Vzhledem k rozloze naší republiky (necelých 80 000 km²) tak vychází jedna ulovená liška na každý čtverečný kilometr rozlohy. Po odečtení zastavěných a vodních ploch, ploch komunikací, apod., to bude ještě o něco více.

Liška obecná Vulpes vulpes Liška obecná Vulpes vulpes

V mysliveckých statistikách jsou také uváděny tzv. jarní kmenové stavy zvěře, tzn. počty zvířat v revírech před narozením mláďat. A u lišek jsou v této kolonce uváděna podobná čísla jako u počtu ulovených jedinců, konkrétně za posledních deset let je to v průměru kmenový stav 71 000 lišek a počet ulovených jedinců 73 000. Čistě statisticky tak vychází průměrný věk dožití u lišek přibližně na 1 rok!

Jestliže počty ulovených zvířat lze poměrně snadno sečíst a data v mysliveckých statistikách tak víceméně odpovídají skutečnosti, data v kolonce kmenových stavů jsou stanovena odhadem a mohou být nepřesná. Například pro rok 2018 uvádí myslivecká statistika, že u nás žije 381 rysů, 15 koček divokých, 11 medvědů hnědých a 334 vlků obecných. Všichni ochránci přírody by nad těmito čísly určitě zajásali. Bohužel skutečnost je poněkud odlišná (např. počet rysů je odhadován na max. 150 ks), a proto se domnívám, že i kmenové počty lišek budou v mysliveckých statistikách přinejmenším mírně nadsazeny.

V souvislosti s výše uvedeným by mne zajímalo, co by se asi stalo, kdyby lišky přestaly být takto masově loveny? Na jaké výši by se asi ustálily jejich stavy, zda by jejich navýšení alespoň částečně tlumilo přemnožení drobných hlodavců a omezilo nutnost používání jedů v zemědělství? Obávám se, že v naší společnosti to není možné, vždy se najde spousta vhodných protiargumentů (možnost šíření vztekliny a jiných nemocí, apod.).

Liška obecná Vulpes vulpes

Na závěr si dovolím zacitovat několik odstavců z knihy německého zoologa, evolučního biologa a ekologa Josefa Reichholfa Životní prostředí, kterou v českém překladu vydalo nakladatelství Ikar Praha a.s. v roce 1999:

Str. 41
„Je známo, že poměry v oblastech, které nejsou myslivecky obhospodařovány, jsou v rovnováze a nedochází k disproporcím jako u druhů, které bývají takzvaně obhospodařovány, spíše však decimovány lovem.“

Str. 45
„Všude, kde člověk uklidil a udělal pořádek, zmizela samovolně značná část druhů.“

Str. 49
„Od doby, kdy se objevily chemické přípravky, je existence velkého množství druhů nejvýše ohrožena.“

Str. 102
„Většinou je mnohem lepší přenechat vývoj početnosti určitého živočišného druhu i jeho regulaci přírodě a jejím zákonům. Pak se stavy populací volně žijících živočichů samy přizpůsobí míře únosnosti jejich životního prostředí. Naše pokusy zasahovat do vývoje početních stavů přinášejí z dlouhodobého hlediska nikoliv pořádek a řád, ale narušují přirozenou regulaci a přírodní výběr.“

Liška obecná Vulpes vulpes

Jaký to kontrast s názory autora komentáře k myslivecké statistice za rok 2018, uveřejněný na stránkách serveru myslivost.cz:
Liška obecná
A jsme opět u rekordního úlovku – v roce 2015 bylo uloveno 83 932 lišek.
.........
Je celkem jasné, že tohoto úlovku nebylo dosaženo aktivitou lovců, nýbrž zcela jednoznačně přemnoženou populací tohoto predátora v honitbách (i na nehonebních pozemcích – městské populace).
.........
A samozřejmě je liška nejvýznamnějším predátorem drobné zvěře včetně tetřevovitých. Takže nechť je úlovek lišek v letošním roce minimálně stejně vysoký!!“

Celý text je uveden zde:
"https://www.myslivost.cz/Pro-myslivce/INFORMACE-pro-myslivce/Statisticke-udaje/Myslivecka-statistika-za-rok-2018"

Inu, krvelačná šelma.

[nahoru]

[zpět]