[zpět]

15.4.2020. Bobr nešika

V brzkém jarním ránu, těsně před východem slunce, se vracel bobr do své nory. Cestou si ještě udělal malou zastávku, aby si před ulehnutím ke spánku na něčem smlsnul. Vyšplhal se na strmý břeh, kde ležel větrem ulomený kmen staré vrby. Protože spodní strana kmene byla již celá ohlodaná, musel si stoupnout na špičky a navíc se pořádně natáhnout, aby dosáhl do míst, kde ještě byla nějaká kůra. Bylo to ale nepohodlné a tak si vylezl na ulomený pahýl, odkud mohl kůru pohodlně odlupovat.

Bobr evropský Castor fiber Bobr evropský Castor fiber

Když se nasytil, chtěl seskočit zpátky na zem. Nebylo to příliš vysoko, jen takové dva až tři decimetry. Buď byl ale příliš nešikovný a neohrabaný, nebo již celý rozespalý, takže se mu seskok vůbec nepovedl. Místo toho se svalil jako pytel rovnou na nos, který teď měl plný země a prachu, a prach mu také skřípal mezi zuby. Měl štěstí, že si při pádu své velké hlodáky nepřerazil. Rychle se postavil na všechny čtyři a spěchal zpátky do vodu, aby si z čenichu spláchnul nepříjemný prach.

Bobr evropský Castor fiber Bobr evropský Castor fiber Bobr evropský Castor fiber

 

[nahoru]

[zpět]