[zpět]

13.8.2019. Procyon lotor je pořádný „lotor“

Na vysvětlenou k poněkud nesrozumitelnému titulku - Procyon lotor je vědecký název mývala severního a "lotor" je slovensky lotr. Český překlad titulku tedy zní: "Mýval severní je pořádný ničema".

Nutrie říční Mýval severní Myocastor coypus Procyon lotor Nutrie říční Mýval severní Myocastor coypus Procyon lotor

Mýval severní (Procyon lotor), někdy také nazývaný medvídek mýval, je středně velká šelma, domovem v Severní a Střední Americe. Společně s nosálem je řazen do čeledě medvídkovitých (Procyonidae). Je všežravcem, potravním oportunistou, tzn., že není vybíravý a sežere na co přijde. Na větší a rychlejší kořist si netroufne, ale na jeho jídelníčku bychom našli různé lesní plody, ovoce, zemědělské plodiny, hmyz, mlže, plže, drobné obratlovce, vajíčka i mláďata ptáků. Velikostí je někde mezi kočkou a liškou, spíše se ale blíží k lišce, dosahuje hmotnosti 4 – 10 kg. Má hustý šedohnědý kožich, takže vypadá zavalitě, ocas je tmavě pruhovaný, přes oči a tváře se táhne černá maska, lemovaná bílými pásy na čele a na čenichu. Také ušní boltce jsou zejména zepředu téměř bílé. Mýval je, podobně jako liška, velice inteligentní zvíře které se dokáže dobře přizpůsobit rozličnému životnímu prostředí. V Americe žije i ve velkých městech, kde se s oblibou živí odpadky. Na rozdíl od lišky dokáže výborně šplhat po stromech a dokáže tak vyplenit ptačí hnízda, ať už s vejci, nebo s mláďaty.

Mýval severní Procyon lotor

Do Evropy byl zavlečen koncem dvacátých let minulého století, kdy byl dovezen do Německa, jednak do kožešinových farem a byl také vypuštěn do volné přírody. V důsledku válečných událostí během druhé světové války unikli další mývalové z farem do volné přírody, kde se jejich populace utěšeně rozrůstala. Z Německa se mýval začal šířit i do sousedních zemí. U nás se objevoval od padesátých let jen sporadicky, ale zhruba od přelomu tisíciletí začalo zpráv o jeho přítomnosti přibývat. Šíří se k nám zejména z Německa do západních a severozápadních Čech přes Krušné hory a Šumavu, a na jižní a střední Moravu od jihu z Rakouska. Počet mývalů má neustále stoupající tendenci a je asi nemožné zabránit jeho dalšímu šíření do ostatních oblastí republiky. O růstu populace mývalů ostatně svědčí i údaje z oficiální myslivecké statistiky. Jestliže bylo v roce 2010 u nás uloveno 315 mývalů, potom v roce 2016 už to bylo 1078, a v r. 2017 dokonce 1352 kusů.

Mýval severní Procyon lotor

V naší republice je to druh nepůvodní a nežádoucí, který může napáchat velké škody na naší původní fauně. Vzhledem k mizivému počtu velkých predátorů (rys, vlk, medvěd) nemá u nás přirozeného nepřítele a jeho počty tak nejsou nijak omezovány. A s ohledem na jeho převážně noční aktivitu a vysokou inteligenci nelze ani očekávat výraznější redukci jeho stavů myslivci. Lze proto předpokládat, že v brzké budoucnosti se ocitneme v podobné situaci jako v sousedním Německu, kde v některých oblastech mývalové citelně ovlivňují (nejen) ptačí populace.

Mýval severní Procyon lotor Mýval severní Procyon lotor Mýval severní Procyon lotor Mýval severní Procyon lotor

Přestože se pohybuji v přírodě dost často, s mývalem jsem se v ní doposud nesetkal. Až letos, počátkem července, zaznamenala fotopast na břehu řeky mývala společně s jiným savcem, importovaným k nám z amerického kontinentu (pro změnu z Jižní Ameriky), a to s nutrií říční (Myocastor coypus). Je zajímavé, že přibližně stejně velká nutrie provedla bleskový výpad a mývala od potravy (jablka) na chvilku odehnala. Jakmile se však vzdálila, mýval se okamžitě vrátil. Zhruba o tři týdny později a o třicet kilometrů dále jsem pak poprvé v životě uviděl mývala ve volné přírodě na vlastní oči.

Mýval severní Procyon lotor

Mýval severní Procyon lotor Mýval severní Procyon lotor

Brzy ráno, hned po příchodu na vybrané stanoviště, situované zhruba doprostřed prudké stráně na okraji širšího pruhu vykáceného lesa, jsem zahlédl šedého tvora s tmavě pruhovaným ocasem, který běžel nahoru do stráně. Nevím, zda jsem ho vyplašil, vyplašeně ale nevypadal, do stráně klusal celkem pomalu. Běžel směrem ode mne a tak na všech pěti snímcích, které jsem stačil pořídit, je zachycen pouze hřbet a chlupatý ocas, a pouze na dvou z nich jsou vidět i jeho bílé uši. Škoda, jako dokument dobré, jako fotka k ničemu.

Mýval severní Procyon lotor

Jenže za necelé tři čtvrtě hodiny byl mýval zpátky. Mířil přímo k oplocení lesní školky. Chvilku běžel podle plotu a potom zmizel za nízkým keřem, rostoucím uvnitř oplocení. Když se dlouhé minuty odtud nevynořil, bylo jasné, že prolezl plotem a je nyní uvnitř ohrady. A opravdu. Občas jsem zahlédl, jak se pohnula větvička keře, občas se zavlnila vysoká tráva, a asi po čtvrt hodině jsem zahlédl tmavou hlavu se světlýma ušima, pohybovat se v trávě. Mýval sháněl něco k snědku i teď v pozdním ránu, kdy už slunce jasně zářilo na modré obloze. Ve školce se zdržel asi půl hodiny a potom odklusal do svahu a zmizel, pro tento den už natrvalo.

Krátké video z fotopasti se dvěma mývaly:

Obsah této stránky vyžaduje novější verzi aplikace Adobe Flash Player.

Získat aplikaci Adobe Flash Player

Nu a do třetice zachytila mývala opět fotopast po dalších zhruba dvou týdnech, na stejném místě jako poprvé. Jenže tentokrát nebyl sám, ale přivedl si kamaráda. Pomocí fotopasti nesleduji břeh řeky neustále, ale pouze občas a vždy jen přes noc, a fotopast zde zachytila mývala ve dvou z pěti sledovaných nocí.

[nahoru]

[zpět]