Orlovec říční (Pandion haliaetus), středně velký dravec, obývá kromě Antarktidy všechny kontinenty, přestože v Jižní Americe a také ve většině Afriky nehnízdí, ale pouze přezimuje. V dřívějších dobách žil prakticky v celé Evropě, dnes hnízdí pouze na severu Evropy, jižní hranice jeho rozšířené probíhá Německem a Polskem. Celková velikost jeho populace v Evropě je malá, odhaduje se na méně než 8000 párů. S orlovcem říčním se můžeme občas setkat i u nás, zejména v období jarního nebo podzimního tahu, dosud ale nebylo zaznamenáno žádné jeho úspěšné hnízdění v novodobé historii, přestože byl pozorován i v hnízdní době a dokonce i při stavbě hnízda. Protože však úspěšně hnízdí i blízko našich hranic v Německu, jmenovitě v Sasku a v Bavorsku, je jen otázkou času, kdy zahnízdí i u nás.

Orlovec je o něco větší než káně lesní, není tak robustní a štíhlejší křídla mají rozpětí do 160 cm. Zespodu je převážně bílý, jen v ohbí křídel má tmavohnědou skvrnu, také konce ručních letek jsou tmavé, ocas je příčně pruhovaný. Bílá je i hlava orlovce s výrazným tmavým pruhem táhnoucím se přes oko na krk a bílé jsou také jeho nohy. Svrchu je celý tmavohnědý, s výjimkou bílé hlavy a příčně pruhovaného ocasu.

Živí se téměř výlučně rybami, jeho výskyt je proto vázán na velká jezera a rybníky, na mořská pobřeží a také na velké řeky v lesních úsecích. Ryby, plovoucí těsně pod hladinou, loví za letu. Spouští se za nimi s přitaženými křídly a dopředu nataženými pařáty, někdy se dokonce i celý potápí pod hladinu.

Nedávno, 18. srpna, jsem poprvé v životě zahlédl orlovce i já. Asi třikrát zakroužil nad Sytenským rybníkem, jednou se dokonce spustil až na několik metrů nad hladinu, na žádnou rybu ale nezaútočil, přestože po celou dobu, co jsem u rybníka setrval, vyskakovaly ryby, někdy i dost velké, velice často nad hladinu a s hlasitým šplouchnutím dopadaly zpět. Při třetím zakroužení vystoupal do výšky a zmizel západním směrem. Podle stavu peří bych si tipnul na mladého jedince, který se pomalu přesouvá na zimoviště.

[nahoru]

[zpět]