[zpět]

1.8.2017. Neúspěšné hnízdění poštolek

Prakticky současně s luňáky červenými, jejichž hnízdění popisuji v článku „Hnízdění luňáka červeného na Plzeňsku“, jsem měl možnost pozorovat z pohodlí domova hnízdění páru poštolek obecných. Hnízdily totiž ve starém, resp. loňském, hnízdě strak, na vysokém smrku v sousední zahradě, kam mám přímý výhled z okna. Shodou okolností si na jednom z vedlejších smrků letos straky opět postavily hnízdo a vychovávaly v něm své potomstvo, a to ve stejné době, jako poštolky.

Poštolka obecná Falco tinnunculus

Poštolka obecná (Falco tinnunculus), drobný zástupce rodu sokolů, je jedním z našich nejrozšířenějších dravců. Odhaduje se, že jich u nás žije 9 – 13 tisíc hnízdních párů. Naše poštolky jsou převážně tažné, zimu tráví buď ve Středomoří, nebo v Africe. Mají úzká zašpičatělá křídla s rozpětím 70 – 80 cm a dlouhý ocas. Nejtypičtějším je pro poštolky jejich třepotavý let, kdy se dokážou zastavit nad jedním místem a vyhlížet kořist. Mají při tom široce rozevřený ocas. Jakmile kořist zahlédnou, zaútočí na ni střemhlavým letem. Hlavní kořistí poštolek jsou drobní hlodavci, především hraboši, loví i větší hmyz, ještěrky a drobné ptáky.

Poštolka obecná Falco tinnunculus Poštolka obecná Falco tinnunculus Poštolka obecná Falco tinnunculus Poštolka obecná Falco tinnunculus

U poštolek je výrazně vyvinut pohlavní dimorfismus. Samička je asi o 30% větší než sameček a je převážně hnědě zbarvená. Sameček má na rozdíl od samičky šedě zbarvenou hlavu, na hřbetě a na svrchní straně ramenní a loketní oblasti křídla přechází hnědá barva až do červenohnědé s malými, tmavšími skvrnami. Samice a mladí ptáci mají místo skvrn tmavé příčné proužky nebo vlnky. Ocas samce je z obou stran šedý, zakončený širším černým pruhem, u samice je ocas hnědý s tmavšími příčnými proužky, opět zakončený tmavým širším pruhem. Spodní části křídel a těla jsou u obou pohlaví světlejší, béžové s tmavšími skvrnami.

Poštolka obecná Falco tinnunculus Poštolka obecná Falco tinnunculus

Poštolky hnízdí jednou ročně v období od dubna do července, pouze výjimečně, např. pokud přijdou a snůšku, mohou zahnízdit i podruhé. Podobně jako další sokolovití dravci si nestaví hnízdo, ale využívají opuštěných hnízd krkavcovitých ptáků, ve vesnicích a městech také různé výklenky a římsy na vyšších budovách, případně jiné vhodné dutiny. Byly zaznamenány i případy hnízdění na balkonech. Poštolka hnízdo ničím nevystýlá a samice snáší zpravidla 3 až 7 vajec, na kterých sedí převážně samice, které samec přináší potravu. Mladé poštolky se líhnou zhruba po 28 dnech, další 3 až 4 týdny je rodiče krmí na hnízdě. V prvních dnech po vylíhnutí přináší potravu pouze sameček, později se k němu přidává i samička. Protože doba mezi snesením prvního a posledního vejce je poměrně dlouhá, trvá líhnutí mláďat několik dní a poslední, tzn. nejslabší mládě za nepříznivých podmínek (např. nedostatku potravy, či studeného, deštivého počasí) často uhyne.

Poštolka obecná Falco tinnunculus Poštolka obecná Falco tinnunculus Poštolka obecná Falco tinnunculus

Poštolky jsem letos prvně zahlédl 27. března při zásnubním letu, kdy kroužily nad okolím zvoleného hnízda. Několik dní poté, přesněji 31. března, jsem již poštolky zahlédl při páření na smrku v blízkosti hnízda – viz. článek „Čas předávání genů“. Přímo do hnízda jsem z okna neviděl a tak nevím, kdy začala samička snášet vejce, ani kolik vajec snesla, ani kdy započala s inkubací vajec, páření poštolek však pokračovalo průběžně až do 30. dubna, tzn. po dobu přibližně jednoho měsíce. Poštolky jsem samozřejmě nemohl sledovat nepřetržitě, mnohé mi mohlo uniknout, uvádím zde pouze pozorovaná fakta.

Poštolka obecná Falco tinnunculus Poštolka obecná Falco tinnunculus

Ve druhé polovině dubna bylo velmi nepříznivé počasí, noční teploty klesaly někdy i dost hluboko pod nulu, občas se vyskytovaly sněhové přeháňky, a to dokonce i ve dne. Odhaduji, že někdy v této době započala samička se sezením na vejcích. Občas jsem ji poté vídával vyhřívat se na větvi smrku v ranním slunci, kdy si pečlivě probírala peří a protahovala křídla a celé tělo, někdy se na několik minut i prolétla. Na hnízdě ji během této doby většinou zastupoval sameček, i když ne vždy, čas od času seděli oba dva vedle sebe nedaleko hnízda. Sameček také zásoboval samičku ulovenou kořistí, zda lovila i samice během jejích proletů se mi nepodařilo zjistit. Pauzy v sezení na vejcích jsem zaznamenal nejenom v ranních hodinách, ale i v jiných denních dobách, třeba i třikrát během jednoho dne.

Poštolka obecná Falco tinnunculus Poštolka obecná Falco tinnunculus Poštolka obecná Falco tinnunculus

Koncem dubna se zřejmě strakám v sousedním hnízdě vylíhla mláďata, protože začaly častěji létat do hnízda. To velice znervózňovalo poštolky, zejména samičku, která začala prolétající straky napadat, několikrát zaútočila dokonce i straky na hnízdě, což se neobešlo bez oboustranného povyku. Mláďata strak opustila rodné hnízdo 21.května a několik následujících dnů se ukrývala ve větvích smrků v bezprostřední blízkosti obou hnízd, kde je rodiče krmili, přičemž byly jak mladé straky tak i jejich rodiče opět terčem poštolčích útoků.

Poštolka obecná Falco tinnunculus Poštolka obecná Falco tinnunculus Poštolka obecná Falco tinnunculus

Jenže pak došlo ke zlomu. Již dva dny poté, co mladé straky vylétly z hnízda, tzn. 23. května, se poštolky začaly o toto opuštěné hnízdo blíže zajímat. Zvláště samička ho zkoumala velice důkladně. A večer se již chovala jako jeho nová majitelka, dosavadní hnízdo definitivně opustila. Z toho vyplývá, že jejich hnízdění bylo neúspěšné, že se z vajec mláďata nevyklubala. Buď byla vejce neoplodněna, nebo zastydla při studeném dubnovém počasí. Poštolky se hned začaly připravovat na nové, náhradní zahnízdění, několikrát jsem je opět zahlédl při páření. Samička každý den trávila určitou dobu v novém hnízdě a tak jsem usuzoval, že tam snáší vejce.

Poštolka obecná Falco tinnunculus Poštolka obecná Falco tinnunculus

Potom ale nastal druhý zlom. Po necelých třech týdnech od obsazení nového hnízda, 9. června, jsem viděl samičku naposledy. Seděla na větvi v sousedství hnízda a pak odlétla směrem na východ. Samečka jsem poté u hnízda pozoroval ještě dvakrát. Poprvé si jakoby smutně prohlížel opuštěné hnízdo a asi o dva dny později trhal a polykal v jeho blízkosti uloveného hlodavce, samičku jsem už ani nezahlédl. Možná našla výhodnější místo pro svou náhradní snůšku, nebo snahu o vyvedení mláďat pro letošek úplně vzdala. Hnízdění poštolek, které jsem mohl v letošním roce sledovat prakticky den po dni, tak skončilo neúspěšně, bez narození a vychování potomstva.

Poštolka obecná Falco tinnunculus Poštolka obecná Falco tinnunculus Poštolka obecná Falco tinnunculus

[nahoru]

[zpět]