[zpět]

18.7.2017. Hnízdění luňáka červeného na Plzeňsku

Ještě před nějakými padesáti lety u nás luňák červený (Milvus milvus) nežil, byl vyhuben zhruba v polovině devatenáctého století. Jeho první hnízdění v novodobé historii bylo prokázáno na jižní Moravě v roce 1976. Od té doby se početní stavy luňáka červeného pomalu zvyšují a v současné době je jeho početnost odhadována na zhruba 100 - 120 hnízdních párů, přesto je stále řazen do kategorie kriticky ohrožených druhů.

Luňák červený je středně velký dravec, velikosti přibližně jako káně, je však štíhlejší a má delší a užší křídla. Jeho nejtypičtějším znakem je dlouhý, hluboce vykrojený ocas, jehož vykrojení je patrné i při široce rozevřeném ocasu. Základní zbarvení je rezavě hnědé, místy až rezavě červené. Důležitým rozpoznávacím znakem, dobře viditelným za letu, je bílá skvrna na spodní straně vnitřní části ručních letek, zasahující až k jejich černým špičkám. Hlava je světle šedá. Oči dospělých ptáků mají světlou, téměř bílou duhovku. Křídla má při letu většinou mírně pokrčená, jejich rozpětí je 140 až 165 cm.

Luňák červený Milvus milvus Luňák červený Milvus milvus

Hlavní oblastí výskytu luňáka červeného je Pyrenejský poloostrov, areál rozšíření odsud zasahuje přes Francii a Německo až do střední Evropy. Na rozdíl od nás se počty luňáků v západní a jižní Evropě mírně snižují. Celkový počet luňáků v Evropě je odhadován na méně než 25 000 párů. U nás je luňák červený tažný, přezimuje v jihozápadní Evropě, odkud se vrací v průběhu března. Na zimoviště odlétá v říjnu, i když v posledních letech několik jedinců zimuje v oblasti jižní Moravy. U nás žije v oblastech, kde se menší lesíky střídají s poli a loukami, v rozsáhlých lesních celcích se nevyskytuje. Nejvíce luňáků žije na jižní Moravě a v západních a severních Čechách. Živí se drobnými živočichy, jak savci, tak ptáky a obojživelníky, chytají i větší hmyz. Často se také živí mršinami.

Zpravidla začínají hnízdit od počátku dubna, hnízdo si staví vysoko v korunách stromů z větví a vystýlají ho vším, co najdou, např. hadry, papírem, kusy igelitu, plastovými taškami, apod. Samice snáší 2 až 4 bělavá, řídce hnědě čárkovaná nebo skvrnitá vejce, na kterých sedí po dobu 28 – 30 dnů, přičemž ji samec během sezení krmí. Po vylíhnutí zůstávají mláďata dalších 40 až 50 dní na hnízdě. Zpočátku je krmí pouze samice, která jim trhá na malé kousky potravu přinášenou samcem. Když mláďata poněkud povyrostou (zhruba po dvou týdnech) začíná lovit i samice. Po opuštění hnízda se mladí luňáci ještě několik týdnů zdržují v jeho okolí.

Luňák červený Milvus milvus

Přestože jsou luňáci zákonem chráněni, každoročně je nalezeno několik mrtvých jedinců, ať už zastřelených, nebo otrávených karbofuranem. K tomu si připočtěme, kolik takto zabitých ptáků je nenalezeno, a kolik jich je zabito během tahu a pobytu na zimovištích a dojdeme k neradostným číslům. Je s podivem, že se přesto počty luňáků u nás, i když jen pozvolna, zvyšují.

S luňákem červeným se na jedné lokalitě na Plzeňsku setkávám již po několik let. Letos jsem zde luňáky poprvé zahlédl 28. března, kdy byli vystaveni zuřivým útokům dvojice krkavců, kteří mi připomínali dvě stíhačky, chránící vzdušný prostor. Zřejmě ještě pečovali o mláďata a odháněli každého vetřelce. Jakmile se někde na dohled objevili luňáci, vystartovali proti nim a zahnali je na útěk. Vždy se při tom ozývali hlasy, vzdáleně připomínajícími hlas kvočny s kuřaty. Jakmile jsem zaslechl jejich „kvokání“, byl jsem si jist, že se blíží luňák.

Krkavec velký Corvus corax Luňák červený Milvus milvus Luňák červený Milvus milvus Luňák červený Milvus milvus

Hnízdo, vypadající jako hromada neuspořádaně naházených větví o průměru necelého metru, jsem objevil o několik dnů později na poměrně slabé a větry pokřivené borovici, ve výšce asi 15 metrů nad zemí. Hnízdo bylo prázdné a tak jsem si nebyl jist, komu patří. Pod ním nebyl žádný trus a tak jsem měl jistotu, že v tomto hnízdě krkavci letos své mladé neodchovali. Měl jsem štěstí, protože o několik týdnů později, tzn. koncem dubna, bych hnízdo již s největší pravděpodobností nenašel, protože zde roste smíšený les, kromě borovic i stromy listnaté, např. duby a břízy, jejichž listy v období vegetace hnízdo téměř ze všech stran skryjí před nevítanými pohledy.

Při další návštěvě lokality dne 24. dubna seděla na hnízdě samice luňáka a tím se vše objasnilo. Tohoto dne jsem také byl naposledy svědkem útoků krkavců na luňáky, o den později jsem se již útoku krkavců nedočkal. Abych ptáky zbytečně nerušil, další návštěvy jsem odložil až na období předpokládaného klubání mláďat, které jsem odhadl na období kolem 18. května. Kdy přesně se mláďata narodila nevím, další pozorování proto uvádím raději ve formě deníku.

Luňák červený Milvus milvus Luňák červený Milvus milvus

15.5.2017
Samice sedí na hnízdě, ze země je vidět pouze temeno její hlavy a část ocasu. Nelze rozeznat, zda ještě zahřívá vejce, nebo již čerstvě narozená mláďata. Vysoko v korunách stromů hlasitě pokřikuje nějaký pták, zřejmě krutihlav. Na suché větvi borovice v blízkosti hnízda se usadil ostříž a tak poznávám, že křik, který jsem omylem připisoval krutihlavovi, vydává on. Druhý ostříž mu z korun okolních stromů odpovídá, toho ale z mého místa nevidím.

Luňák červený Milvus milvus Ostříž lesní Falco subbuteo Ostříž lesní Falco subbuteo

22.5.2017
K hnízdu jsem se vydal jen nalehko, bez krytu, jelikož jsem nevěděl, zda se mláďata již vylíhla. Při příchodu jsem vyplašil oba rodiče, jeden z nich držel v pařátech uloveného ptáka, nebo jeho část. Po hnízdě se pohybují dvě malé, bíle ochmýřené hlavičky se zahnutými zobáky, připomínající nadýchané paličky právě odkvetlé pampelišky. Mláďata chvílemi zvědavě vykukují do okolí. Urychleně jsem se vzdálil, abych rodičům umožnil nerušený návrat do hnízda.

Luňák červený Milvus milvus Luňák červený Milvus milvus Luňák červený Milvus milvus

26.5.2017
Na hnízdě jsou vidět dvě bíle ochmýřené hlavičky, znatelně větší než před týdnem. Chvílemi se mi zdá, že vidím i hlavičku třetí, s tím si ale nejsem jist. Po chvíli přiletí samice a krmí mladé.

Luňák červený Milvus milvus Luňák červený Milvus milvus

2.6.2017
Při příchodu jsou mláďata na hnízdě samotná, jejich rodiče zřejmě někde loví. Mláďata jsou podstatně větší než při minulé návštěvě, jsou již částečně opeřená, bílé chmýří jim zůstalo ještě na temeni hlavy. Po více než hodině se rodiče vrací. Už z dálky se ohlašují voláním, které trochu připomíná ržání koně. Samice přiletí na hnízdo, trhá kořist na malé kousky, kterými krmí mladé. Zřetelně vidím dvě mláďata, zda je ve hnízdě i třetí si nejsem jist. Během krmení krouží samec v okolí hnízda, občas hlasitě volá, samice mu někdy odpovídá. Zhruba po půl hodině samice odlétá na další lov. U hnízda jsem setrval asi dvě hodiny, opět jsem zahlédl ostříže, který se na chvilku usadil na jedné z borovic.

Luňák červený Milvus milvus Luňák červený Milvus milvus Luňák červený Milvus milvus Luňák červený Milvus milvus

9.6.2017
Mláďata jsou na hnízdě samotná. Jsou již velká, celá opeřená, občas mávají křídly. Většinou jedno z nich bdí, ostatní podřimují, potom se vystřídají, to co podřimovalo se protahuje. Stále nemohu potvrdit, zda je v hnízdě i třetí mládě. U hnízda zůstávám přibližně 2,5 hodiny, rodiče několikrát přilétnou na kontrolu, ale potravu přinesou pouze jednou. Dospělý pták dosedne na hnízdo jen na několik vteřin, předá kořist mladým a hned poté odlétá. Nevidím, že by se mláďata o kořist prala nebo hašteřila. Prvně jsem svědkem kálení mláďat. Mládě se při něm postaví na okraj hnízda, vystrčí zadek ven, zvedne ocas a vystříkne obsah střev do vzduchu. Dvakrát zahlédnu ostříže, několikrát jeho křik.

Luňák červený Milvus milvus Luňák červený Milvus milvus

13.6.2017
Ostříži útočí na dospělé luňáky, jakmile se objeví na dohled, mláďat na hnízdě si nevšímají. Ta se již začínají podobat dospělým ptákům, hlavu už nemají bílou, ale šedivou, od dospělých ptáků se liší tmavou duhovkou v očích. Chovají se podobně, jako minule. Pokud jsou na hnízdě sama, většinou jedno bdí, pozoruje okolí, protahuje se a mává křídly. Křídla vypadají již plně opeřena i s velkými péry v ručních letkách. Zhruba po půl hodině se vystřídají a bdí jiné mládě. Dnes poprvé zřetelně vidím tři mláďata, třetí má ještě bílé temeno hlavy. Dospělý pták přilétne během čtyř hodin třikrát s kořistí na hnízdo, nerozeznám však co ulovil. Protože je kořist větší, dospělý pták ji trhá na menší kusy. Ani tentokrát se mláďata nepřetahují o jídlo. Když se jedno z nich nasytí, odchází k okraji hnízda a vyhlíží do okolí.

Luňák červený Milvus milvus Luňák červený Milvus milvus Luňák červený Milvus milvus Luňák červený Milvus milvus

20.6.2017
Po týdnu mláďata opět povyrostla, jsou srovnatelně velká jako jejich rodiče. Všechna tři se stěží vejdou do hnízda a mocně si procvičují křídla. Také hlava nejmladšího z nich už ztmavla, od rodičů je odliším pouze podle barvy očí. Pokud se objeví dospělí luňáci v dohledu, okamžitě se ozve bojový pokřik ostřížů a ti se na ně vrhají hlava nehlava. Luňáci rozzlobeně pískají, snaží se bojovat, ale proti rychlým ostřížům nemají šanci a tak se dávají na ústup. K hnízdu se dostanou nepozorovaně pouze při nízkém letu těsně nad korunami stromů. Během více než tří hodin pozorování přináší rodiče jen jedenkrát potravu, dospělý pták ji položí do hnízda a ihned odlétá na další lov.

Luňák červený Milvus milvus Luňák červený Milvus milvus

23.6.2017
Již při příchodu jsem svědkem útoků ostřížů na luňáky, z nichž jeden nese blíže neidentifikovatelnou kořist pro mláďata. Do jejich souboje se připletl i párek včelojedů lesních (Pernis apivorus), kteří urychleně vyklízejí bojiště. Luňák se s kořistí vrací do hnízda až zhruba po půlhodině. Po další hodině přilétá na hnízdo znovu dospělý luňák, jeho kořistí by tentokrát mohl být malý zajíček. I tentokráte mne překvapuje spořádané chování mláďat, nezaznamenávám ani nejmenší náznak boje o přinesenou kořist.

Luňák červený Milvus milvus Luňák červený Milvus milvus Luňák červený Milvus milvus Luňák červený Milvus milvus

Luňák červený Milvus milvus Luňák červený Milvus milvus Včelojed lesní Pernis apivorus Včelojed lesní Pernis apivorus

26.6.2017
První, nejsilnější mládě již opustilo hnízdo a zdržuje se v korunách stromů v jeho okolí. Při příletu jednoho z rodičů s krmením se hlásí tichým pískáním. Dospělý pták se usazuje v koruně stromu v místech, kam mám výhled zakrytý větvemi. Přivolává si mládě k sobě a zřejmě mu předává potravu. Při odletu je dospělý luňák opět napaden ostříži. Po delší době přilétá opět dospělý pták, tentokrát na hnízdo. Z fotografie usuzuji, že kořistí je tentokráte pták, možná se jedná o strakapouda. Na hnízdě zůstává pouze několik vteřin a hned odlétá. Při odletu je opětovně napadán ostříži.

Luňák červený Milvus milvus Luňák červený Milvus milvus Luňák červený Milvus milvus Luňák červený Milvus milvus

Luňák červený Milvus milvus

30.6.2017
Na hnízdě zůstalo poslední, nejslabší mládě. Chvílemi už také opouští hnízdo, mocně mává křídly a poskakuje po větvích v jeho těsném okolí, vzlétnout se ale ještě neodváží. Druhé mládě zpozoruji až asi po půlhodině, kdy se pohne ve větvích jedné z okolních borovic a třetí mládě se prozradí svým pohybem po další čtvrthodině. Při příletu rodičů se mláďata ohlašují tichým pískáním. Rodič usedá s kořistí na větev stromu na straně ode mne odvrácené, zapíská a jedno z mláďat k němu přiletí. Nevím, jak mají určené pořadí krmení, ale pro potravu si přiletí vždy pouze jedno z mláďat, druhé spořádaně sedí na větvi a čeká, až na něj přijde řada. Buď si pořadí určují sama mláďata, nebo rodiče svým zapískáním oslovují konkrétní mládě. Během více než tří hodin, které strávím v blízkosti hnízda, krmí rodiče pouze dvě vylétlá mláďata, ke krmení třetího mláděte na hnízdě nedošlo. Ani tentokrát se přílet luňáků neobejde bez útoků ostřížů.

Luňák červený Milvus milvus Luňák červený Milvus milvus Luňák červený Milvus milvus Luňák červený Milvus milvus

3.7.2017
I třetí mládě už opustilo hnízdo. Hned při příchodu vidím siluety dvou mladých luňáků ve větvích stromů, třetí určitě nebude daleko, ale dokud se nepohne, nemám šanci ho zpozorovat. Opět jsem svědkem útoků ostřížů, tentokrát útočí i na mladé luňáky, pokud vylétnou nad vrcholky stromů. Ti jsou poměrně snadno rozeznatelní od dospělých, protože nemají ještě plně dorostlá ocasní péra, zejména ta krajní, a tak je jejich ocas méně vykrojen. Mladého odvážlivce ostříži odeženou, pak se vrhají na krkavce, který se odvážil příliš blízko a krátce nato se na obloze objevuje silueta dalšího luňáka, s pomocí optiky fotoaparátu však s překvapením zjišťuji, že tentokráte to není luňák červený, ale jeho bratranec, luňák hnědý. Okamžitě se i on stává cílem útoků ostřížů.

Luňák červený Milvus milvus

Luňák červený Milvus milvus Luňák červený Milvus milvus

Luňák hnědý (Milvus migrans) je podobný luňáku červenému, je poněkud menší, rozpětí křídel má 130 – 155 cm. Jeho ocas, o něco kratší než u luňáka červeného, má mělčí vykrojení, při rozevření vykrojení mizí. Celkově je zbarven tmavohnědě, pouze hlava je světlejší s tmavším čárkováním. Za letu je na horní straně křídel zřetelný světlejší diagonální pruh. Může se křížit se svým bratrancem luňákem červeným a zvláštností je, že jejich potomci jsou i nadále plodní. Na rozdíl od luňáka červeného má obrovský areál rozšíření, mimo Evropy žije v několika poddruzích i ve velké části Asie, v Africe a v Austrálii. Kromě britských ostrovů a severní Skandinávie obývá celou Evropu, hustota osídlení je ale poměrně nízká a v posledních letech má trvale klesající tendenci. U nás byl luňák hnědý téměř vyhuben, přežila jen nepočetná populace na jižní Moravě. Až do konce 80. let minulého století jeho stavy mírně narůstaly a rozšířil se i do jižních a západních Čech, od té doby však jejich počty opět klesají. V roce 2016 bylo prokázáno hnízdění u 43 párů těchto dravců a u dalších 5 párů bylo hnízdění sice neprokázané, ale pravděpodobné. I luňák hnědý je proto u nás zařazen mezi druhy kriticky ohrožené.

Evropští luňáci hnědí jsou tažní, zimují v rovníkové, nebo v jižní Africe. Na zimoviště odlétají v srpnu až v září a vrací se od konce března do konce dubna. Na hnízdní prostředí má podobné nároky jako luňák červený, velmi rád se usazuje v blízkosti větších vodních ploch a v jeho potravě se tak kromě drobných savců, ptáků a hmyzu objevují i ryby. Nepohrdne ani mršinami.

Luňák hnědý Milvus migrans Luňák hnědý Milvus migrans

Konečně se mi také podařilo najít ostříží hnízdo, je umístěno vysoko v koruně borovice, jen asi 70 m od hnízda luňáků. I pokud je samice ostříže na hnízdě, není ze země přes jeho okraje vidět. Samice se na hnízdě nezdržuje nepřtržitě, kromě náletů na ostatní dravce občas posedává na větvích suché borovice kousek od hnízda. Jednu chvíli také oba ostříži krouží v poměrně velké výšce nad hnízdem.

Moje pozorování hnízdění luňáka červeného tady končí. V průběhu více než dvou měsíců jsem měl vzácnou příležitost nahlédnout blíže do života těchto krásných ptáků. Rodičovský pár úspěšně odchoval tři mláďata a pro ně teď nastává nejtěžší údobí jejich života. Až dosud se o ně starali rodiče, teď se musí během několika málo týdnů osamostatnit a připravit na těžkou a nebezpečnou cestu do zimovišť. A v příštím roce, pokud přežijí, si musí najít nový domov pro svůj další život. Doufejme, že se jim to podaří. A já zároveň doufám, že se v příštím roce opět shledám na stejném místě s jejich rodiči.

[nahoru]

[zpět]