[zpět]

4.11.2015. Nevítaný import z Ameriky

Ne každý import z Ameriky je vítaný. Jedním z těch, které se nepovedly, je import norka amerického. Norek americký (Neovison vison) je šelma z čeledi lasicovitých (Mustelidae), rod norek (Neovison). V naší krajině je nepůvodní a byla do ní zavlečena, jak už druhový název napovídá, ze Severní Ameriky. Norkový kožich býval symbolem bohatství a touhou mnoha žen. Na přelomu 19. a 20. století začal být norek americký chován na kožešinových farmách v Evropě a o něco později i u nás, odkud se úniky, nebo i vypouštěním, dostal do volné přírody, kde se uchytil a dále se šíří. Je vázán především na vodní prostředí, žije na březích řek a větších potoků. Areál jeho rozšíření se částečně kryje s areálem vydry říční.

Norek americký Neovison vison

Místo latinského jména Neovison vison se často ještě můžeme setkat se jménem Mustela vison. Je to starší pojmenování, synonymum, pro jedno a totéž zvíře. Dříve byl norek americký, podobně jako norek evropský (Mustela lutreola), řazen do rodu lasic (Mustela) a odtud plyne i jméno Mustela vison. Novější genetické průzkumy částí jeho DNA ale ukázaly, že příbuznost s evropským norkem není tak blízká, jak se předpokládalo. Výzkum prokázal, že norek americký má geneticky blíže nejenom k severoamerickým lasicovitým šelmám, např. lasici dlouhoocasé (Mustela frenata), nebo lasici kolumbijské (Mustela felipei), ale i k některým asijským lasicovitým, než k norku evropskému. Jeho morfologická podobnost s norkem evropským je dána spíše přizpůsobením se podobným životním podmínkám, než genetickou příbuzností. Proto byl norek americký zařazen do nově zřízeného rodu Neovison.

Norek americký Neovison vison

Norek americký je invazní druh. Je to obávaný predátor, který může ohrozit populace některých vzácných živočichů, u nás například populace raků, nebo užovky podplamaté. Často se o něm tvrdí, že přispěl k vymizení norka evropského z volné přírody. V některých zemích Evropy toto tvrzení možná platí, rozhodně ale ne v naší republice, protože poslední norek evropský byl u nás chycen na Jindřichohradecku v roce 1896, tedy dávno před tím, než k nám byl zavlečen norek americký. První potvrzené zprávy o výskytu norka amerického ve volné přírodě u nás pochází z druhé poloviny dvacátého století, k jeho masovému šíření došlo zejména po roce 1990. Přispěl k tomu fakt, že kožichy jaksi vyšly z módy a chov kožešinových zvířat se přestal vyplácet. Někteří chovatelé proto vypustili chovaná zvířata do přírody, svůj podíl na úniku zvířat mají i ekologičtí aktivisté, kteří v několika případech (např. na Českomoravské vrchovině) násilně vnikli do kožešinových farem a zvířata vypustili do volné přírody. Dnešní rozšíření v naší republice zasahuje prakticky celou jižní a západní část Čech až po Prahu, část východních Čech s Krkonoši, celou Českomoravskou vrchovinu a také některé oblasti severní i jižní Moravy.

Norek americký Neovison vison

Norek americký je potravinový oportunista. Protože žije na březích vodních toků a dobře plave, mají velký podíl v jeho potravě ryby, i když tento podíl je menší než u vydry říční. Kromě ryb loví i další obratlovce, ať už ptáky, nebo savce, případně i obojživelníky nebo plazy. Prostě vše, co se hýbe před ním není v bezpečí, troufne si i na zvířata větší, než je on sám, například na kachny. Část jeho jídelníčku tvoří i bezobratlí, např. plži, mlži, apod. Je to středně velká lasicovitá šelma, velikosti tchoře, o něco menší než kuna lesní, či skalní. Má štíhlé, protáhlé tělo s krátkýma nohama, mezi prsty předních i zadních končetin má malé plovací blány, ocas je kratší, dosahuje délky necelé poloviny jeho těla. Délka těla dospělých jedinců je 35 – 55 cm, délka ocasu je 15 – 25 cm. Obecně platí, že samičky jsou o něco menší než samci. Váží 0,4 až 1,8 kg. Má hustou srst s tmavohnědým až černohnědým zabarvením, pouze na spodním rtu a na bradě mívá světlou skvrnu, u každého jedince jinou a podle této skvrny je lze identifikovat. Hustou srstí má porostlá i chodidla. V zajetí byly vypěstovány i světlejší varianty s okrovým, béžovým, nebo světle šedým zabarvením.

Norek americký Neovison vison Norek americký Neovison vison

O chování a rozmnožování norka amerického v naší přírodě toho příliš nevíme. Jedná se o tvora s noční aktivitou, žijícího skrytým způsobem života. Žijí samotářsky, i když jejich areály se mohou částečně překrývat, stýkají se pouze při páření. Okrsek samců bývá větší a může zahrnovat okrsky několika samic. U nás se rozmnožuje pravděpodobně pouze jednou ročně. Říje probíhá koncem zimy, či počátkem jara, samice vrhá v dubnu až v květnu 2 až 8 mláďat, která se osamostatňují zhruba po dvou měsících. Pohlavně dospívají ve stáří 10 až 11 měsíců.

Norek americký Neovison vison

S norkem americkým jsem se poprvé setkal před dvěma roky při pozorování bobrů. Od té doby jsem ho zahlédl několikrát, ať už na břehu, nebo ve vodě. Vždy jsem pozoroval jeho tmavou, téměř černou formu. Až letos v říjnu jsem za soumraku po západu slunce zahlédl skákat po kamenech na protějším břehu řeky světle šedé zvířátko, u něhož jsem si nebyl jist s jeho zařazením. Až při detailním prohlížení fotografií jsem došel k závěru, že se jedná o světle šedou formu norka amerického. Zajímavé je, že na stejném úseku řeky jsem několikrát pozoroval vydru říční, která tu nepochybně dlouhodobě žije. I když norek a vydra mají být přímými potravními konkurenty, je zřejmé, že jsou schopni společně existovat na stejném území. Všiml jsem si jednoho rozdílu, který mi umožňuje rozeznat norka a vydru za tmy. Při nasvícení světlem září jejich oči do tmy podobně, jako září oči všech zvířat s noční aktivitou. U norka září žlutozeleně, kdežto u vydry žlutě s oranžovým nádechem.

Vydra říční Lutra lutra

[nahoru]

[zpět]