[zpět]

19.06.2015. Mlynaříci od řeky

Bylo nádherné a slunečné květnové ráno. První paprsky vycházejícího slunce začínaly prohřívat chladný ranní vzduch na březích líně tekoucí řeky. Ranní ticho narušoval nejenom hluk aut z nedaleké silnice, ale také poplašný křik špačků kdesi nade mnou v korunách stromů. Teprve po delší době, když jejich křik neustával, jsem si uvědomil, že příčinou jejich rozčilení jsem pravděpodobně já. Na druhé straně mohutného kmene staré, rozložité vrby křehké, pod níž jsem stál, rostly vysoké kopřivy, potřísněné bílým ptačím trusem. A přímo nad nimi, ve výšce asi šesti metrů, jsem při bližším zkoumání objevil otvor, vydlabaný do kmene stromu. Hnízdní dutina, původně vytesaná některým z datlovitých ptáků, nyní posloužila za hnízdo špačkům. Ti teď rozčileně poletovali v koruně vrby i sousedních stromů, se zobáky plnými naloveného hmyzu, k návštěvě hnízda a nakrmení mláďat se ale neodvážili. Vadila jim má přítomnost, přítomnost nevítaného vetřelce přímo pod jejich hnízdem. Stačilo poodejít několik metrů od hnízda, špačkové se trochu uklidnili a přilétli nakrmit své mladé.

Špaček obecný Sturnus vulgaris Špaček obecný Sturnus vulgaris

Jak jsem tak stál s hlavou zakloněnou, zahlédl jsem ve větvích vrby pohyb. Jako hebounké, nadýchané chomáčky béžově zabarveného bavlněného chmýří přeletovali z větve na větev malí ptáčci s dlouhým ocasem. Mlynaříci dlouhoocasí (Aegithalos caudatus) pátrali po hmyzu, ukrytém ve vrbovém listí. Sledoval jsem jejich snahu, když mi náhle jeden z mlynaříků, poskakující po silnější větvi, zmizel z dohledu. Odlétnout nemohl, kam se tedy poděl? Záhadě jsem přišel na kloub, když jsem si místo, kde drobný ptáček zmizel, přiblížil optikou fotoaparátu. Ve vidlici větví bylo umístěno nenápadné hnízdo, umně upletené z lišejníků, kousků kůry a pavučin, celé uzavřené, pouze s malým kulatým vchodem v jeho horní části.

Mlynařík dlouhoocasý Aegithalos caudatus Mlynařík dlouhoocasý Aegithalos caudatus

Pod hnízdem jsem strávil delší dobu a pozoroval mlynaříky při krmení mláďat. Na rozdíl od špačků se chovali tiše a nenápadně a ani moje přítomnost je od návštěv hnízda neodradila. Se svým úlovkem, ať už létajícím hmyzem, nebo housenkami, apod. se napřed usadili na nějaké větvi nedaleko hnízda a po několika vteřinách, když se přesvědčili, že nehrozí žádné nebezpečí, přilétli k hnízdu a svou kořist předali do otevřeného zobáčku, nedočkavě vykukujícího ze vchodu do hnízda.

Mlynařík dlouhoocasý Aegithalos caudatus Mlynařík dlouhoocasý Aegithalos caudatus

Mlynařík dlouhoocasý je jedním z našich nejmenších ptáků. Když si odmyslíme jeho extrémně dlouhý ocas, potom může soupeřit s naším vábec nejmenším ptáčkem, králíčkem obecným (Regulus regulus). V literatuře se uvádí, že mlynařík váží 6 až 8 gramů. Má kulaté, shora tmavé tělo s kombinací černé a hnědé barvy, spodní část těla, tzn. prsa a břicho jsou světlé, bílé až béžové, či růžové barvy. Dlouhý ocas je černý, s výrazným bílým lemováním. Sameček i samička jsou zbarveni stejně. U nás se vyskytuje ve dvou poddruzích, a sice jako mlynařík dlouhoocasý středoevropský (A. c. europaeus) s tmavý pruhem nad okem, a mlynařík dlouhoocasý severoevropský (A. c. caudatus) s čistě bílou hlavou. A protože se oba poddruhy mezi sebou kříží, existuje i bezpočet přechodových variant. Právě mnou pozorovaní mlynaříci zřejmě patřili ke křížencům, protože měli tmavší nadoční proužek, ale ten byl poměrně nevýrazný.

Mlynařík dlouhoocasý Aegithalos caudatus Mlynařík dlouhoocasý Aegithalos caudatus

Mlynaříci se živí převážně hmyzem, jeho vajíčky i larvami, nebo jinými bezobratlými, např. pavouky. Nejsou to ptáci tažní ale v zimě mohou migrovat v širším okolí při shánění potravy. Naopak u nás přezimuje část mlynaříků ze severní Evropy, které poznáme podle čistě bílé hlavy. Hnízdí jednou až dvakrát ročně, od března do června, samice snáší zpravidla 8 až 12 vajíček na kterých sedí sama, sameček ji na hnízdě krmí. Mláďata se líhnou zhruba po čtrnácti dnech a po dalších dvou týdnech hnízdo opouštějí. Rodiče pokračují v jejich krmení ještě po další jeden až dva týdny. Odhaduje se, že u nás hnízdí 45 000 až 90 000 párů mlynaříka dlouhoocasého a dlouhodobě dochází k mírnému poklesu jejich stavů.

Mlynařík dlouhoocasý Remiz pendulinus

Co ještě dodat na závěr? Když jsem se k hnízdu vrátil po devíti dnech, bylo hnízdo prázdné a částečně poškozené.

[nahoru]

[zpět]