[zpět]

2.06.2015. Létající okrasy našich zahrad

Pokud jste zahlédli na zahradě menšího, štíhlého ptáčka, sedícího na nějakém vyvýšeném místě, jak rozčileně mrská ocáskem a prokládá to bleskurychlými podřepy, potom si můžete být jisti, že pozorujete rehka domácího (Phoenicurus ochruros). Je to jeden z našich nejrozšířenějších ptáků, můžete ho zahlédnout i v parcích velkých měst, přesto ho mnoho lidí vůbec nezná.

Rehek domácí Phoenicurus ochruros

Rehek domácí (Phoenicurus ochruros) vypadá z dálky na první pohled docela všedně a nenápadně. Proč tedy nazývám rehky létajícími okrasami zahrad? Odpověď najdete, podaří-li se vám pozorovat samečka ve svatebním šatě pěkně zblízka, ať už pomocí dalekohledu, nebo optikou fotografického přístroje. I přes převládající černou a tmavošedou barvu je sameček rehka domácího opravdový krasavec, zvláště je-li nasvícen sluncem, které přidává jeho peří kovový lesk. Tmavošedá hlava, temeno a břicho doplňuje temná čerň v okolí očí, na bradě a na prsou a to celé ostře kontrastuje s rezavě hnědě zbarveným ocasem a kostrčí, i s bílou skvrnou na šedohnědém křídle. Samička rehka domácího je naopak zbarvena nenápadně, převládá šedohnědá barva, má však stejně zbarvený, rezatý ocas jako sameček. Mladí ptáci vypadají podobně jako samička.

Rehek domácí Phoenicurus ochruros Rehek domácí Phoenicurus ochruros Rehek domácí Phoenicurus ochruros

Lidově se rehkovi domácímu také říká čermák, čermáček, nebo kominíček. Je zřejmé, že jméno kominíček je odvozeno od převládajícího tmavošedého až černého zbarvení samečků, mnohem rozšířenější je však pojmenování čermák, které se dokonce stalo i jedním z našich příjmení. Proč právě čermák? Nejsem lingvista, proto může být moje domněnka chybná, ale je možné, že se dříve používal výraz černák, nebo čerňáček, a v průběhu let se písmeno n zaměnilo za m. Ale je to pouze moje hypotéza, která nemusí být pravdivá.

Rehek domácí Phoenicurus ochruros Rehek domácí Phoenicurus ochruros Rehek domácí Phoenicurus ochruros

Rehek domácí je pták převážně hmyzožravý, od konce léta si občas zpestřuje stravu bobulemi některých rostlin. Na svou kořist číhá na vyvýšeném místě s dobrým rozhledem, např. na plotě, potravu loví většinou na zemi, méně často za letu. Je o něco menší a štíhlejší než vrabec, má také slabší a vyšší nohy. Původně obyvatel skal se dokázal přizpůsobit změnám podmínek a dnes žije v blízkosti lidských sídel, včetně největších velkoměst. Budovy lidských sídel mu zřejmě připomínají skály. Odhaduje se, že u nás hnízdí 200 000 až 400 000 párů rehka domácího.

Rehek domácí Phoenicurus ochruros Rehek domácí Phoenicurus ochruros Rehek domácí Phoenicurus ochruros Rehek domácí Phoenicurus ochruros

Je to pták tažný, do zimovišť na Pyrenejském poloostrově, severní Africe, nebo na Blízkém východě odlétá v srpnu až v září, některé samečky můžeme zahlédnou ještě i v říjnu. Ze zimovišť se vrací koncem března až počátkem dubna. Hnízdí dvakrát do roka, ve skalních štěrbinách a rozsedlinách; u lidských obydlí všude tam, kde nalezne potřebný klid, např. pod střechami domů, v hromadách kamení nebo cihel, v dírách ve zdi, apod. Dokonce jsem viděl hnízdo rehka domácího ve fasádě rodinného domku, za špatně provedenou tepelnou izolací. Rád využívá i speciální budky s polootevřenou přední stěnou, tzv. rehkovníky. V hnízdě bývá zpravidla 4 až 6 čistě bílých vajec, ze kterých se po čtrnáctidenním zahřívání vylíhnou mláďata. Na jejich krmení se podílí oba rodiče, mláďata rychle rostou a po dalších dvou týdnech opouští hnízdo. Rodiče pokračují v jejich krmení ještě několik dalších dnů, i když já osobně jsem neviděl, že by se na krmení mladých po vylétnutí z hnízda podílel i sameček. Zatímco vyhublá samička sotva stačila nakrmit hladové krky, sameček se věnoval hájení svého území zpěvem.

Kromě rehka domácího žije u nás ještě asi 40 000 – 80 000 hnízdních párů blízce příbuzného rehka zahradního (Phoenicurus phoenicurus). Oba druhy rehků patří do řádu pěvců (Passeriformes), čeleď lejskovití (Muscicapidae) a vyznačují se výrazným pohlavním dimorfismem. Jsou si podobny jak postavou, tak částečně i způsobem života. Společným rozlišovacím znakem u obou druhů i pohlaví je rezavě hnědý až tmavě oranžový ocas s tmavším hnědým pásem uprostřed, dobře viditelný zejména za letu.

Rehek zahradní Phoenicurus phoenicurus

Sameček rehka zahradního svou pestrostí vypadá spíše jako exotický pták odněkud z tropického pralesa. Černé okolí očí, černá brada a hrdlo ostře kontrastuje s bílým čelem a temenem. Na zátylku a zádech přechází bílá do šedé, křídla jsou šedohnědá. Náprsenka a břicho samečka rehka zahradního jsou zářivě oranžové, ocas a kostřec podobně jako u rehka domácího rezavě hnědé až oranžové. Samička rehka zahradního je opět zbarvena nenápadně, hlava, hřbet a křídla jsou šedohnědé, náprsenka světlá, okrové barvy s mírným nádechem do oranžova. Rehka zahradního v zahradách neuvidíte tak často, jako jeho bratrance rehka domácího. Je to spíše obyvatel listnatých, nebo smíšených lesů a nehnízdí u nás v takovém počtu, jako rehek domácí. Také je plašší a neodvažuje se do bezprostřední blízkosti lidí. Je to pták hmyzožravý a proto koncem léta odlétá do teplých krajin. Jeho zimoviště leží dále na jih než u rehka domácího, a sice v subsaharské Africe. K nám se vrací ve druhé polovině dubna. Za normálních okolností hnízdí dvakrát ročně v dutinách stromů, případně i ve vhodných ptačích budkách. V hnízdě bychom nalezli 5 až 7 tyrkysově modrozelených, jednobarevných vajíček, na kterých samička sedí 13 – 14 dní. Z hnízda se rozprchnou mladí rehkové zhruba po dvou týdnech od vylíhnutí a rodiče pokračují v jejich krmení ještě dalších několik dnů. Toto brzké opuštění hnízda můžeme pozorovat u mnoha ptačích druhů. Je to účinná ochrana před predátory, protože rozptýlení mláďat po okolí hnízda znemožňuje predátorům usmrtit všechna mláďata během jednom útoku.

Rehek zahradní Phoenicurus phoenicurus Rehek zahradní Phoenicurus phoenicurus

V celé Evropě došlo od počátku sedmdesátých let minulého století k velkému snížení počtu rehka zahradního, místy se uvádí snížení o 50 až 60 procent. Koncem 20. století pak došlo ke stabilizaci a posléze i k mírnému nárůstu jejich počtů. O příčinách poklesu početnosti se pouze spekuluje, skutečné příčiny nejsou vědecky doloženy. Pokles mohl být způsoben větším používáním chemických prostředků v zemědělství na zimovištích ptáků, nebo změnou klimatických podmínek (velkým suchem) v subsaharské Africe ve druhé polovině minulého století. K úbytku početnosti těchto ptáků mohlo ale dojít i z jiných příčin, či kombinací několika faktorů. V současnosti se odhaduje, že u nás hnízdí 40 000 – 80 000 párů rehka zahradního.

Rehek zahradní Phoenicurus phoenicurus Rehek zahradní Phoenicurus phoenicurus

Na závěr přidávám ještě jednu zajímavost - fotografie samečka rehka zahradního, který navštěvoval naši zahradu v roce 2013. Prvně jsem ho zaznamenal koncem dubna, zřejmě krátce po příletu ze zimoviště. Na zahradě se objevoval občas po celé léto, v následujícím roce, tzn. v r. 2014, se už v naší zahradě neukázal.

Rehek zahradní Phoenicurus phoenicurus Rehek zahradní Phoenicurus phoenicurus

Sameček byl zajímavý tím, že při pohledu z pravé strany vypadal úplně normálně jako ostatní samečkové, při pohledu z levé strany však byla vidět velká tmavá skvrna na levé straně břicha. Mohu pouze spekulovat, zda to byla jen barevná odchylka, nebo výsledek mezidruhového křížení s rehkem domácím, je-li něco takového vůbec možné.

24.6.2015 Dodatek

Se zpožděním asi tří týdnů oproti rehkům domácím vyvedli svá mláďata i rehkové zahradní. Skrývali se mezi keři a ve větvích, takže je nebylo snadné pozorovat. Mláďata jsou dost odlišná od dospělých ptáků, na hlavě, prsou a přední polovině zad jsou kropenatá. Nebýt typicky zrzavého ocasu, ani bych je za rehky nepovažoval. Oproti rehkovi domácímu, kde jsem nezaznamenal, že by se na krmení mladých po opuštění hnízda podílel i sameček, jsem naopak u rehka zahradního viděl krmit mladé pouze samečka. Neznamená to, že by samička mladé nekrmila, pouze jsem ji nezahlédl. Podařilo se mi i nafotit krmení mláděte samečkem, s fotkami jsem ale nebyl zcela spokojen. Když jsem se o dva dny později pokoušel zdokumentovat krmení mláďat znovu, neuspěl jsem. Mohl jsem pozorovat jen dva mladé, vyjukané rehky, kteří se snažili nalézt nějaké sousto na zemi mezi keři. Krmení mláďat rodiči již bylo zřejmě ukončeno a mladí rehci byli odkázáni sami na sebe.

Rehek zahradní Phoenicurus phoenicurus Rehek zahradní Phoenicurus phoenicurus Rehek zahradní Phoenicurus phoenicurus Rehek zahradní Phoenicurus phoenicurus

[nahoru]

[zpět]